Na co si dávat pozor při vybírání opalovacího krému? Jakých konkrétních údajů si všímat (UVA, UVB…)? Jaký faktor kupovat pro pobyt na slunci v ČR a jaký pro pobyt u moře? Od jakého čísla faktoru kupovat?
Sluneční záření se skládá z viditelného světla, dále z infračerveného záření, které má tepelné účinky, a ze záření ultrafialového (UV), které má hlavně biologický dopad - podílí se zejména na vzniku kožních nádorů a na stárnutí kůže. UVB vyvolává především zarudnutí kůže (spálení zejména v dětství a dospívání představuje hlavní rizikový faktor pro vznik maligního melanomu) a novotvorbu hnědého kožního pigmentu melaninu. UVA působí podobně, ale s mnohonásobně menší silou, proniká hlouběji do kůže a působí spíše chronicky, dlouhodobě. Má vliv na aktinické stárnutí (photoaging), projevující se tvorbou vrásek, zhrubnutím pleti, tvorbou pigmentových slunečních skvrn apod. Ochranné krémy, které nás mají chránit před účinky UV záření, by měly odfiltrovat obě škodlivé složky spektra, tedy UVA i UVB. Ochrana proti UVB se označuje číselně jako SPF (sun protection factor) SPF 6 až 50+. SPF zjednodušeně vyjadřuje násobek času, o který oddálíme spálení pokožky na slunci. SPF 20 nám tedy 20x prodlouží dobu pobytu na slunci bez vzniku zarudnutí. Ochrana proti UVA nemá číselnou hodnotu, pokud daný produkt odfiltruje dostatek UVA záření, je tato ochrana označena UVA v kroužku.
Výběr ochranného faktoru závisí na mnoha činitelích - jako je fototyp daného člověka (jak snadno se spálí), intenzita UV záření, výskyt zhoubných kožních nádorů v minulosti, přítomnost rizikových pigmentových névů, sluneční alergie apod. Obecně lze říci, že v našich podmínkách je dostatečnou ochranou pro zdravou kůži v letním období SPF 20-30 v závislosti na fototypu. V extrémních podmínkách (pobyt u moře, vysoko v horách) a při určitých kožních chorobách či dispozicích (sluneční alergie, pacienti s nádory, po transplantacích, děti) doporučuji SPF 30 a výše, ideálně SPF 50+. Děti do 1 roku by se slunci neměly vystavovat vůbec.
Jak je to s uváděnou voděodolností opalovacích krémů? Je třeba i takový krém nanášet opakovaně – v jakých intervalech?
|
| MUDr. Gréta Wohlová |
Ochranný krém označený jako water-resistant by se měl nanášet každých 40 minut, water-proof každých 80 minut. I pokud se nekoupeme, měli bychom pro zajištění dostatečné fotoprotekce krém nanášet každé 2-3 hodiny. Důležité je také aplikovat dostatečné množství krému, a to nejméně 20 minut před pobytem na slunci. Krémy s ochrannými faktory bychom neměli zneužívat k prodloužení délky pobytu na slunci. V době jeho největší intenzity, mezi 10-15 hodinou, bychom se slunci cíleně neměli vystavovat vůbec.
Jak se chránit před sluncem na jaře a v létě? Doporučená denní doba pobytu na slunci, vhodné materiály pro volbu oblečení?
Sluneční záření má samozřejmě také pozitivní dopad na lidský organismus. Je zdrojem tepla a světla, umožňuje přeměnu neaktivní formy vitamínu D v jeho formu aktivní (k tomu ale stačí pobyt na slunci přibližně 1 hodinu za týden). Obecně bychom měli na slunci pobývat co nejméně, používat ochranné krémy s dostatečně vysokým ochranným faktorem, případně se chránit oděvem. Ochrana textilií před průnikem UV záření na kůži je vyjadřována jako fotoprotektivní faktor textilií UPF a je obdobou SPF ochranných krémů. Obecně lépe chrání oděvy bavlněné, seprané, tmavé či barevné. Naopak bílé oděvy chrání méně.
Jak postupovat v případě, že se na slunci spálíme? Čím zmírňovat následky?
Následky spálení lze zmírnit aplikací spreje či tělového mléka s obsahem zklidňujících a hojivých látek (panthenol, lokální kortikosteroidy), existují také přípravky po slunění s obsahem antioxidantů (např. vitamíny E a C). V dnešní době ale již víme, že právě náhlé spálení sluncem (zejména v období dětství a dospívání) zvyšuje riziko vzniku maligního melanomu, proto je tak důležitá prevence těchto spálenin. Slunci je prostě lépe se vyhýbat, cíleně se mu nevystavovat a používat fotoprotektivní ochranné krémy.
Jak zabránit vzniku pigmentových skvrn?
Pouze důslednou fotoprotekcí, tedy ochranou před UV zářením
Jak se vyvíjí počet onemocnění vzniklých v důsledku nadměrného slunění? Ohrožuje kůži více slunění na slunci či opalování v soláriích?
Pokud jde o maligní melanom, který patří k nejzhoubnějším nádorům, jeho výskyt se trvale zvyšuje. Zatímco v 70. letech jsme diagnostikovali 3-4 nové melanomy na 100 000 obyvatel, v roce 2007 jich bylo již 19. S nadměrným sluněním však souvisí také výskyt jiných typů zhoubných kožních nádorů (např. spino a basocelulárního karcinomu), jejich počet také stoupá. Opalování v soláriích významně zvyšuje riziko vzniku maligního melanomu, zejména u mladých lidí, proto solária nelze doporučit vůbec. Naprosto nejhorší je kombinace slunění na slunci a současně v soláriu.
Článek vzniknul za přispění MUDr. Gréty Wohlové
Aktualizováno: 3.6.2010