Na paralympiádě v Pekingu dosáhl David skvělého úspěchu, získal zlatou medaili v závodní lukostřelbě a letos přivezl zlato a stříbro z MS v italském Turíně, čímž se kvalifikoval na letní paralympiádu v Londýně.
Jak změnila zlatá paralympijská medaile tvůj život?
Do Pekingu jsem odjížděl s těmi nejvyššími ambicemi. Rozhodně jsem ale nepatřil z pohledu odborníků mezi favority, ale mé výsledky ze závodů před Pekingem mě rozhodně nepasovaly do role outsiderů závodu. Sám jsem již před Pekingem tvrdil, že když bude můj zdravotní stav v pořádku, tak mohu získat medaili. Stálo u mě i trochu štěstí. Zlatá medaile mi život nezměnila. Každopádně jsem udělal radost lidem, kteří mi fandili a fandí dál. Po paralympiádě jsem začal trénovat ještě víc než před ní. Po zisku zlaté medaile se moje jméno mezi vozíčkáři v ČR stalo známější.
Jak probíhá tvá celoroční příprava na závody?
Trénuji skoro každý den a některé dny i dvakrát. Trénink není jen o střílení na střelnici, ale mohu střílet i doma z trenažéru a do tréninku patří i posilovna, bazén a rehabilitace, bez které bych nemohl své tělo tak zatěžovat.
Proč jsi si vybral právě Rehabilitační centrum Santé pro svou přípravu?
V Rehabilitačním centru Santé pracoval můj kamarád, díky kterému mě Santé začalo podporovat. Rehabilitační centrum Santé je celé bezbariérové a pracují v něm lidé s těmi nejlepšími zkušenostmi v rehabilitaci. Vyhovuje mi také systém objednávání přes nonstop call centrum (LINKA SANTÉ 1212 – pozn. redakce).
Úspěchem na MS 2011 v Turíně ses kvalifikoval na paralympiádu v Londýně. Předpokládáš, že svůj úspěch zopakuješ a paralympijskou medaili obhájíš?
Na mistrovství světa po Pekingu v roce 2009 jsem měl na MS zdravotní problémy a skončil na 7. místě, což jsem považoval za ohromnou prohru a neúspěch, ale ono je těžké pořád jen vyhrávat. Každopádně tvrdý trénink a tréninkové změny mě opět katapultovali mezi světovou špičku. Loni jsem na ME ve Francii skončil druhý a letos na MS v Itálii opět na druhém místě v soutěži jednotlivců. Prostě jsem ve finále nedokázal najít sílu a vyhrát sám nad sebou. Doufám, že se na Londýn připravím ještě lépe a dokážu vyhrát i ve finále a obhájit.
Čemu dalšímu se ve svém volném čase věnuješ?
Hraji floorbal na mechanických vozíkách. Rád rybařím a rád se projedu na kole. Každopádně lukostřelecká sezóna je dlouhá a nestřílí se jen venku, když je hezké počasí. Sezóna u mě běží přes celý rok, a proto je velmi důležitá i příprava během zimních měsíců, kdy trénuji v hale. Zimní halová příprava je u mě ještě intenzivnější než ta venku, protože se říká, „Co v zimě nastřílíš, jako by jsi
pak venku našel“. Moje tréninkové zázemí na střelnici u pana Vidíma je skvělé a mám oproti ostatním závodníkům velkou výhodu, že se mohu připravovat přes celý rok.
Co chystáš pro letošní rok?
Příští rok vše obětuji přípravě na paralympiádu v Londýně, jelikož obhajoba bude pro mě velkou motivací. Na střelnici vypustím duši a doufám, že se potvrdí pravidlo „těžko na cvičišti a lehko na bojišti“.
Davide, moc děkujeme za rozhovor!
Publikováno: 6.10.2011
