Ochrana očí proti zánětům
Záněty můžeme dělit podle řady kritérií, ale asi nejpraktičtější pro nás bude dělení na záněty infekční a alergické.
Infekčními činiteli mohou být viry, baktérie, ale i složitější struktury jako prvoci. Nejčastěji bývají zánětem postiženy struktury tzv. zevního oka. Tím se myslí záněty víček, záněty spojivky a záněty rohovky. Nejčastějším zdrojem infekcí jsou zhoršené hygienické podmínky, ve kterých se můžeme v rámci své dovolené ocitnout, především kontaminovaná voda. K infekci pak dochází často při koupání, ale i například při mytí rukou a obličeje. Pamatujte, že neostatečně a pozdě léčený zánět může způsobit i dlouhotrvající závažné komplikace.
Nejčastěji popisovanými příznaky ze strany pacientů jsou řezání, pálení, slzení a světloplachost očí a dále výtok z očí. Ten se může vyvíjet od pouhého slzení až po hlenohnisavý výtok, kdy pacienti nejsou schopni ani uvolnit víčka od sebe. V lékárně je k dostání celá řada preparátů, které nejsou vázány na lékařský recept, ale které bohatě postačují pro léčbu „banálních“ zánětů. Radu Vám určitě ochotně poskytnou v každé lékárně. Je důležité si ale zapamatovat pravidlo, které zní :“Neustoupí-li Vám příznaky očních obtíží přes laickou sebeléčbu do 24 hodin, je to jednoznačně důvod k neodkladné návštěvě očního lékaře“.
Ještě jedna poznámka. Asi nejohroženější skupinou, v souvislosti s očními záněty získanými v letních měsících, jsou nositelé kontaktních čoček. Ne vždy kvalifikovaně provedený výběr kontaktní čočky může vést k jinak zanedbatelným mikrotraumatům povrchní vrstvy rohovky, tzv. epitelu. Epitel, je-li celistvý a neporušený, tvoří základní bariéru proti vniknutí infekce do rohovky a dále do hlubších struktur oka. Kombinace defektu epitelu rohovky a infekčního prostředí může být pro oko tragická. Proto nositelé kontaktních čoček by měli okamžitě po vzniku obtíží navštívit očního specialistu. Předejdou tak tragickým následků, které mohou vést až k nutnosti chirurgického zákroku pro záchranu oka. Možná vzhledem k nedostatečné osvětě, možná na základě podceňování ze strany pacientů dochází každoročně k nárůstu počtu závažných zánětů právě v době dovolených.
Druhým typem zánětů jsou záněty alergické. Ty se vyskytují jako samostatné oční postižení, ale mnohem častěji v kombinaci s kožními projevy, velice nepopulární „sennou rýmou“, ale i se závažnými dechovými obtížemi. Příčinou alergie u pacienta mohou být potraviny, především sezónní ovoce, a dále různorodé rostliny a živočichové. Mezi základní oční projevy zde patří především pálení, svědění a slzení očí. Výtok z očí je většinou čirý (slzy) a bývá kombinován z dalšími výše uvedenými obtížemi jako např. zvýšené smrkání. Princip alergické reakce spočívá v tom, že během minulého setkání s příslušným alergenem si naše tělo vytvořilo specifické protilátky, které při každém dalším setkání s ním vedou k tzv. alergické reakci. Ta může časem gradovat, takže po úvodním slzení očí příště následuje klasická senná rýma ale nelze ani vyloučit, že příště již může být pacient přímo ohrožen na životě. Proto léčba alergií spadá opět pod neodkladnou lékařskou péči. Léčba bývá jednak symptomatická (léčba příznaků), ale mnohem podstatnější je léčba komplexní, která spadá přímo do rukou alergologa. Někdy nezbývá, než se trvale příslušnému alergenu vyhýbat.
Ochrana proti úrazu
Jak již bylo řečeno, letní měsíce jsou obdobím, kdy se věnujeme svým koníčkům a zálibám všeho druhu. V celosvětových statistikách úrazů očí jsou to právě sport a kutilství, které vedou kromě autonehod k nejzávažnějším poškozením očí. Jednoduché řešení se při tom samo nabízí. Chránit si oči ochrannými brýlemi. Ty se dnes vyrábějí nejen pro jednotlivé sporty, tak i pro kutily a jejich aktivity. A nejenom to! Existuje i možnost si takové ochranné brýle nechat upravit i podle svých dioptrií. To zvyšuje nejen náš komfort, ale i dále snižuje riziko úrazu. Dojde-li i přes veškerou prevenci k vzniku úrazu, jednoznačně neprodleně navštívíme očního specialistu.
Úrazy oka je možno rozdělit do dvou základních skupin na poranění tupá a ostrá. Samostatnou kapitolu tvoří chemická poškození. Tupým poraněním oka je nejčastěji kontuze neboli zhmoždění oka. Příčinou bývá stlačení oka, které je vyvoláno předmětem nebo osobou. V praxi je to například úder míčem nebo míčkem či loktem nebo pěstí. Po tomto typu poranění je vždy lépe vyhledat pomoc lékaře, protože to, co na oku vidíme může být jen pověstná špička ledovce a jiná závažná poškození mohou být skrytá. Například zlomeniny kostěné schránky oka - očnice.
Ostrými poraněními oka jsou řezné a bodné rány, kdy může být ale nemusí být přítomno v oku cizí tělísko. Cizí tělíska si z oka sami ani s přispěním našeho okolí neodstraňujeme! Vyjímku tvoří volně pohyblivá tělíska ve spojivkovém vaku, nebo pod horním víčkem, která můžeme odstranit cípem čistého kapesníku. Pevně lnoucí tělíska neodstraňujeme, oko překryjeme obvazem, stejně tak i u ostatních ostrých poranění a necháme se odborně ošetřit.
Chemická poškození bývají způsobena proniknutím chemické látky k oku. Může se jednat o kyseliny, zásady rozpouštědla apod. Ze školy z hodin chemie si pamatujeme, že kyseliny neutralizujeme louhy a opačně. Na to zapomeňte! Nejdůležitější je co nejrychleji chemické agens naředit, bez ohledu na jeho charakter. K tomu je ideální proud vody, například vodovod, můžeme si vypomoci i balenou pitnou vodou. Platí pravidlo, že vyplachujeme co nejrychleji a co nejdéle. Pak logicky musí následovat opět odborná lékařská péče, ale pro záchranu oka a omezení trvalých následků je nejdůležitější první pomoc na místě.
Ochrana očí proti negativnímu vlivu slunečního záření
Léto je ale především slunce a koupání. Naše tělo je lačné slunečních paprsků, ale očím mohou škodit. Kromě viditelné části světelného spektra (vlnová délka 400 – 700 nanometrů), do oka vstupují paprsky s menší a větší vlnovou délkou, odpovídající ultrafialovému a infračervenému záření. Účinky obou se sice liší, ale v některých případech mohou reprezentovat vážné ohrožení zraku.
Při poškození infračervenými paprsky jsou známy případy, kdy přímý pohled do slunce zanechal postiženým trvalé následky. Může to být přitom romantické sledování zapadajícího slunce a ne pohled do žhnoucího slunce poledního, co způsobí poškození sítnice v místě nejostřejšího vidění, v tzv. žluté skvrně. Tepelný efekt dopadajících slunečních paprsků se pak může chovat stejně jako laserový paprsek. Jizevnaté změny na sítnici způsobí výpadky v zorném poli a postiženému například znemožní číst text.
Asi známějším strašákem je ale záření ultrafialové. Jeho negativní účinky na oko jsou veřejnosti mnohem více známy. Ultrafialová část spektra je dále dělena na tři podskupiny. Záření označované UV-C, má nejvyšší energii (200 – 290 nanometrů), ale standardně je filtrováno ozónovou vrstvou zeměkoule. UV-B záření (290 – 315 nanometrů) bývá většinou absorbováno na povrchu oka v rohovce a dále je filtrováno oční čočkou. Posledním typem je UV-A záření (315 – 400 nanometrů), které je potencionálně nebezpečné pro oční čočku. Ale ani viditelná část záření není pro oko zcela bezpečná. V poslední době se hodně hovoří o modré části spektra ( 400 – 550 mikronů). Uvádí se, že jeho negativní působení na pigmentovou vrstvu sítnice může v budoucnu zvýšit pravděpodobnost vzniku degenerace sítnice, především její žluté skvrny.
Účinnou ochranou proti slunečnímu záření jsou sluneční brýle s vhodným barevným a UV filtrem. Nedoporučoval bych ale kupovat je kdesi ve stánku na ulici. Jen erudovaný odborník v renomované oční optice je schopen Vám dobře poradit, který typ brýlové ochrany je pro Vás nejvhodnější. Jiné brýle jsou doporučeny pro plážový sport, jiné pro volný čas a zcela odlišné například pro vysokohorskou turistiku.
To bylo jen několik skromných rad očního lékaře pro Vaši pohodu a bezpečí. Hezké léto!
Publikováno: 15.6.2015
