Pane profesore, které z oblastí oboru se v současnosti nejvíce věnujete?
V současné době se věnuji především operacím katarakty, tedy šedého zákalu a refrakčním operacím. Celkově jsem provedl více jak 40 000 těchto zákroků. Na oční klinice v Hradci Králové máme pro tyto výkony velmi dobré vybavení. Přístroje, s kterými operujeme šedý zákal, nám dovolují provádět i velmi komplikované zákroky, výrazně zvyšují bezpečnost a tím snižují komplikace. Dlouhodobě se účastníme evropského projektu sledování kvality a naše pracoviště je v tomto směru plně srovnatelné s předními pracovišti, v posledních letech i stran používaných nitroočních čoček a materiálů, ze kterých jsou vyráběné. To nám dovoluje volit optimální postup pro daného pacienta. V refrakční chirurgii již od roku 1994 spolupracujeme s německou firmou Schwind, podíleli jsme se na vývoji jejich excimerových laserů pro korekci dioptrií. Laser Amaris, se kterým pracujeme, patří k absolutní světové špičce, dostal několik mezinárodních cen. Používáme také řadu speciálních nitroočních implantátů. Sám jsem byl v minulém roce na jednodenním kurzu v San Francisku, kde jsem se naučil používat novou refrakční čočku Cachet pro vyšší krátkozrakost.
Na co se nyní zaměřujete v oblasti výzkumu?
V současné době pomáhám na klinice koordinovat výzkum zaměřený zejména na léčbu věkem podmíněné makulární degenerace, zeleného zákalu, náhrady zkalené rohovky umělými implantáty, zakalení pouzdra čočky po operaci katarakty a výzkum zaměřený na využití nitroočních čoček. Z nitroočních implantátů se používají i náhrady chybějící duhovky, nebo drenážní implantáty ke snížení nitroočního tlaku.
Kterou ze svých publikovaných odborných prací považujete za nejdůležitější?
Největšího a dlouhodobého ohlasu se dostalo několika pracím o steroidech v oku a jejich receptorech, které jsme publikovali společně s kolegy Obenbergerem, mým učitelem vědecké práce, prof. Stárkou a doktorem Hamplem. Práce o nové radionuklidové metodě k vyšetřování hydrodynamiky oka u lidí, která byla tématem mé kandidátské disertace, patří k prioritním. Publikace o reoperacích při excimerové chirurgii je také dosti citovaná. V posledních letech se naše klinika účastní celé řady mezinárodních studií zaměřených na léčbu sítnice a zeleného zákalu - glaukomu, snažím se být v tomto směru platným členem jednotlivých skupin.
Můžete zmínit další novinky v oční chirurgii a nastínit vývoj oboru?
To není snadná otázka. Vývoj v oční chirurgii pokračuje velmi rychle kupředu. Obecně se snažíme o co nejméně invazivní zákroky s maximálním efektem. Výrazně pokročila sítnicová chirurgie, která dovoluje z minimálního řezu ošetřit stavy, které jsme před několika lety neuměli ani dobře diagnostikovat. Týká se to například se tzv. makulární díry, patologie, kterou dnes přesně diagnostikujeme pomocí OCT (optické koherentní tomografie) a umíme ji napravit. Komplexní systémy používané pro tuto operativu usnadňují práci lékařům, snižují zatížení oka výkonem a dovolují se pouštět stále dále ve prospěch našich pacientů. Operativa katarakty se zlepšuje díky vývoji fakoemulsifikace, hlavně po stránce softwarové.
Nyní stojíme na prahu revolučního posunu vpřed díky femtosekundovému laseru, vyvinutému původně pro refrakční operace. Lze jej využít k provádění řezů na oku, otevření pouzdra čočky a jejího rozmělnění. Přesnost, kterou tzv. laserová operace katarakty dovoluje, nelze dosáhnout lidskou rukou. Je to výrazný krok k tzv. robotizované chirurgii. Podstatně se změnil náš pohled na léčbu onemocnění věkem podmíněné degenerace sítnice a komplikací cukrovky - diabetu. Zavedení preparátů omezujících novotvořené cévy a snižujících otok sítnice zcela zásadně změnilo výsledky a zlepšilo prognózu. Je třeba připomenout, že toto vše je však mimořádně nákladné a finanční stránka dnes limituje další zavádění těchto postupů. Do budoucna jsou jistě perspektivy dobré, co se týče rozvoje našeho poznání, zavádění postupů odvozených od pokroků v poznávání lidského genomu, přesně cílených léků podávaných podle individuálních vlastností jednotlivých pacientů, použití kmenových buněk k regeneraci sítnice a dalších, které zatím neznáme.
Můžete srovnat rozvoj očního lékařství u nás a ve světě z hlediska dostupnosti péče pro pacienta a její kvality?
V České Republice mají pacienti dosah na vše, co je celosvětově dostupné jak po stránce techniky, tak i léků. Regulace v této oblasti jsou však stále přísnější, a doufám, že nezbrzdí zavádění nových léků u nás. Vedle dobrého vybavení mají naši občané i dobrou dostupnost očního lékařství díky dostatečnému počtu odborníků v oboru, který patří k nejvyšším v rámci EU. Nová generace mladých lékařů, pracujících převážně na očních klinikách se podílí na celosvětovém výzkumu, má možnost zahraničních stáží a kontaktů, publikuje v prestižních časopisech. Bez této činnosti bychom zůstali pouze na lokální úrovni.
Jsou pacienti u nás připraveni a ochotni si v očním lékařství doplácet?
Z vlastní praxe vím, že hodně pacientů si uvědomuje, že běžné zdravotní pojištění nemůže pokrýt všechny novinky a mají zájem o nejlepší péči včetně určitého podílu na její úhradě. Věřím, že zákony, které v tomto směru MZ připravuje, tuto oblast zpřístupní a tak dovolí akcelerovat další rozvoj medicíny.
Získal jste za svou práci řadu ocenění, kterého si nejvíce vážíte?
Z ocenění si asi nejvíce vážím čestného členství v naší oftalmologické společnosti, ale také uznání mezinárodních organizací jako je Marquis Who is Who in the World a dalších.
Děkuji za rozhovor.
S prof. MUDr. Pavlem Rozsívalem, CSc., FEBO z Oční kliniky FN v Hradci Králové hovořila Petra Dvořáková, LékařiOnline.CZ
Publikováno: 21.4.2011