Takovou méně dramatickou téměř banální situací se může stát okamžik, který zná každý, kdo nosí brýle. Přechodem ze zimy do tepla se skla zamlží a před námi je pak jen bílá mlha. Stane-li se tak při vstupu do autobusu či tramvaje, když se dopravní prostředek rychle rozjede - padáme - a nehoda může být na světě.
Větší starost obrýlenému člověku způsobují zimní sporty. Nikdo nepochybuje o tom, že si má na horách chránit před sluncem pokožku. Používají se ochranné krémy s vysokými UV filtry. Ale sítnice oka je z ještě jemnějších a citlivějších tkání! A na horách slunce pěkně připéká. Na lyžích proto potřebujeme na sněhové pokrývce a při ostrém slunečním svitu ochranné brýle s UV filtrem.
A tu už bývá prvním problémem a starostí, aby se pod ně vešly dioptrické brýle. Sluneční brýle navíc podléhají módě. Drahé dioptrické brýle rovnou s UV filtrem si může dovolit málokdo. A stále střídat dvojí brýle je složité stejně jako manipulace ve dvojích brýlích přetažených ještě čepicí.
Lyžování, jízda na snowboardu, na saních, bobech, bruslení. Všechny jmenované zimní sporty mají jedno společné – relativně vysokou rychlost. Stačí pád, srážka s druhou osobou, náraz do stojícího předmětu, a v případě, že na očích máte dioptrické brýle, nebo nekvalitní sluneční brýle, je průšvih na cestě. Obroučky, ale ani vlastní brýlová skla nejsou na takovou mechanickou deformaci konstruovány. Dojde-li k rozbití brýlí je jen otázkou štěstí či smůly, jaké následky v podobě poranění si sportovec odnese. Tržně zhmožděná a řezná poranění obličeje, nosu, očních víček, ale bohužel často i samotných očí. Struktura oka je natolik delikátní, že většina úrazů se neobejde bez trvalých následků. Poranění rohovky, duhovky čočky, ale mnohdy i odchlípení sítnice či úplná ztráta oka.
Jako prevence slouží speciálně konstruované lyžařské brýle s dioptrickými skly, nebo ještě lépe v kombinaci s klasickými lyžařskými brýlemi kontaktní čočky. Ty dotyčný může používat například výhradně a pouze na sport. Za tímto účelem se používají tzv. jednodenní čočky, které se na konci dne vyhodí. Odpadá tak starost o údržbu a roztoky a především je minimalizováno riziko infekce.
Zájemce se může brýlí pochopitelně zbavit i na trvalo, tzv. refrakčním zákrokem, ať již nitroočním, nebo laserovým na rohovce. Žádné brýle, žádné čočky…
Samostatnou kapitolu tvoří úrazy vzniklé při „zimních radovánkách“. Až na výjimky postiženými bývají děti. Například při koulování velice často dochází k zasažení oka koulí, nebo kouskem ledu. Poranění vzniklá tímto mechanizmem jsou od prosté eroze (odřeniny) rohovky až po těžkou kontuzi (zhmoždění) oka. V nejzávažnějších případech se může jednat až o fatální následky pro vidění.
Jinou kratochvílí jsou aktivity typu sáňkování či bobování. K úrazům nejčastěji dochází v důsledku srážky s jinou osobou, nebo po nárazu do stojícího předmětu. V tomto případě asi největší riziko tvoří jízda v zalesněném terénu a konkrétně poranění o větve stromů. Je jasné, že v takových případech může jít nejen o zrak, ale dokonce o život. Rodiče by měli své ratolesti náležitě o rizicích instruovat a ideálně by měli při těchto aktivitách dohlížet. I zde jsou ochranné pomůcky na místě.
Lepším řešením jsou v tomto období kontaktní čočky. Ale i ty mají v zimě své nevýhody. Někdo je vůbec nesnáší, protože mráz činí vzduch sušším a nošení čoček je méně příjemné. „A ani kontaktní čočky nejsou rozhodně tou nejlevnější variantou. Kdo je nosí odmalička, utratil už za ně statisícové částky,“ dodává MUDr. Novák. Na internetu zahraniční firmy často nabízejí levné kontaktní čočky – ale, bez lékařských kontrol mohou znamenat velká rizika. Navíc jejich nevhodný výběr činí problémy třeba u pacientů s astigmatismem.
Vhodná a trvalá varianta se nabízí v podobě laserové operace odstranění dioptrií. „Po laserovém zákroku je možné jít lyžovat prakticky již po několika dnech. Stačí pak vzít si jen brýle ochranné, aby do operovaných očí nevlétl zmrzlý sníh,“ vysvětluje oční lékař. Pokud se však pacient rozhoduje pro laserovou operaci očí, měl by pečlivě vybírat mezi renomovanými pracovišti s dobrou pověstí a nepodcenit předoperační konzultaci a vyšetření.
Toto doporučení není platné jen v čase sněhu a ledu, ale zájemci o refrakční zákroky by se jím měli řídit po celý rok.
Autorem článku je Refrakční centrum Praha, s.r.o. s přispěním vedoucího lékaře centra, MUDr. Petra Nováka
Publikováno: 3.3.2011
