Mezi dvě hlavní vážné příčiny poruchy vidění patří retinopatie nedonošených (ROP) a centrální poruchy vidění.
Retinopatie nedonošených (ROP)
V současnosti jsou retinopatií nedonošených ohrožené extrémně nezralé děti s porodní hmotností pod 1000 g a narozené před 30 týdnem těhotenství. ROP je dnes chápána jako multifaktoriální důsledek s největším důrazem na stupeň nezralosti dítěte. Řešením u vyšších stupňů je ošetření sítnice laserem nebo kryopexí (zmrazením) okrajové části sítnice. Možností je i kombinace obou metod. V 75% případů bývá terapie úspěšná, u 25% dětí dojde i přes ošetření sítnice k další progresi retinopatie s odchlípením sítnice a následnou slepotou oka.
|
Retinopatie nedonošených, 3. stupeň. (Zdroj: The Association for Retinopathy of Prematurity and Related Diseases) |
Centrální příčiny poklesu vidění
Vývoj vidění závisí u dětí nejen na poškození sítnice při ROP, ale také na poškození centrální nervové soustavy. Nezralá zraková dráha je zranitelná v důsledků různých perinatálních poškození vlivem nedostatečného zásobení kyslíkem nebo krvácení. Tyto poškození mají za následek poruchy zraku různého stupně, které se projevují sníženou zrakovou ostrostí, defekty zorného pole, anomáliemi optického nervu a dalšími problémy.
Pro příčiny centrálního poklesu vidění se užívá termín central visual impairment (CVI). Jedná se o pokles vidění i při normálním očním nálezu. 36% všech zrakově postižených dětí tvoří pacienti s CVI .
Refrakční vady
Refrakční vady (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus) se u nedonošených dětí objevují častěji než u dětí donošených. Krátkozrakost je častá u dětí ošetřených kryopexí sítnice pro ROP. Krátkozrakost u nedonošených dětí se objevuje relativně brzy, mění se mezi 6 měsíci a 3 lety, kdy se stabilizuje.
Šilhání
Šilhání (strabismus), se také u nedonošených dětí vyskytuje častěji než u donošených dětí. Může být podmíněn řadou faktorů jako je stupeň nedonošenosti, prodělaná retinopatie nedonošených a její závažnost. Šilhání se vyskytuje u 19 - 22 % nedonošených dětí oproti 3 % výskytu strabismu v populaci donošených dětí. Strabismus se také objevuje častěji u dětí s postižením mozku. Výskyt šilhání u těchto pacientů se pohybuje okolo 40 - 50%.
Závěr
Kvalita vidění je u nedonošených dětí v řadě parametrů horší než u donošených, zdravých dětí. Nedonošené děti, které neměly ROP nebo se objevila, ale regredovala, mají větší riziko šilhání, refrakčních vad, poklesu zrakové ostrosti.
Děti, které prodělaly jizevnaté stadium retinopatie nedonošených, mají navíc větší riziko zeleného zákalu (glaukomu), šedého zákalu (katarakty) a rohovkových opacit. Zvýšenou pozornost je především třeba věnovat dětem s neurologickými komplikacemi, kdy je velmi zvýšená pravděpodobnost výskytu závažnějších zrakových vad.
Autorem článku je MUDr. Dana Liláková, Ph.D. z Oční kliniky FN Hradec Králové.
Aktualizováno: 9.9.2009
