Vbočený palec (Hallux valgus)

Nejčastější příčinou rozvoje vbočeného palce bývá ochabnutí nebo méněcennost vazivového a svalového aparátu, v jehož důsledku dochází k poklesu podélné i příčné klenby. Vnitřní strana nohy je přetížena a tím vznikne přetížení palcové strany nohy, ochabnutí a uvolnění meziprstních svalů, rotaci palce a postupnému rozšiřování přední části chodidla. Tah svalů a šlach následně mění osu palce, dochází k otlakům kůže i zhrubění kosti.

Variantou onemocnění je juvenilní hallux valgus, který postihuje mladé lidi ve věku 10 – 20 let, častěji dívky a vyskytuje se oboustranně. Bývá také přítomen u revmatických onemocnění.

Jak hallux valgus vypadá?

Palec je vbočený zevně a kříží ostatní prsty. S přibývajícím časem vznikají problémy, bolestivost narůstá. Na vnitřní straně nohy se objevuje zduření. Hallux valgus působí obtíže v obuvi a při chůzi. V místě zduření se může vytvořit zarudlý váček a hrozí jeho zanícení.

Diagnostika vbočeného palce není obtížná, onemocnění bývá na první pohled viditelné. Přesto je třeba provést rentgenový snímek, který ukáže stav kloubu a okolních kostních struktur.

Léčba vbočeného palce

Hlavním předpokladem prevence i léčby vbočeného palce je nošení vhodné obuvi. Měla by mít pružnou podrážku, nízký podpatek a dostatek prostoru pro prsty. Zvláště u dětí hrozí nebezpečí vzniku deformit, protože často na problémy s obuví neupozorní. Rodiče se o tom, že dítě boty tlačí nebo jim nevyhovují, mnohdy dozví, až pozorují, že dítě při hře pokulhává, má nepřirozenou chůzi nebo otlaky na chodidlech.

V lehčích případech lze ke vbočenému palci přikládat tzv. korektory, které udržují palec ve správné poloze. Nezbytné bývá chránit místobolestivého zduření, většinou se k tomu používají plstěné kroužky a jiné chrániče. Velmi často se používá ortopedická obuv nebo speciální ortopedické vložky. Tyto postupy však nedokážou účinně a trvale předejít dalšímu zhoršení vady. Dříve nebo později je třeba přistoupit k operačnímu řešení. Operatér na základě vzhledu postižené končetiny, její funkčnosti, ale i věku pacienta zvolí nejvhodnější typ operačního postupu.

Základním typem operace je tzv. resekční artroplastika, při které se odstraní část základního článku palce. Tento postup je pojmenován podle jeho autorů Brandes-Keller. V některých případech je nutné provést protětí (osteotomii) 1. zánártní kůstky, zúžení základního kloubu (artrodéza) a zcela výjimečně i implantaci náhradního kloubu.

Obecně lze říci, že u pacientů do 50 let věku se provádí operace na měkkých tkáních v kombinaci s osteotomií, u pacientů vyššího věku převažuje resekční artroplastika. Podle typu operace se také volí typ anestezie, která je buď celková nebo spinální.

Po operaci se u mladých lidí provádí sádrová fixace, která je ponechána až do úplného zahojení, někdy může být k dobré fixaci použit i drát. U starších lidí se operační rána překryje běžným měkkým krytím, vyvazuje se palec a noha je uvedena do zvýšené polohy.

(redakce)