Kathryn Havlová

Kathryn HavlovástudentkaPřed sedmi lety se mi zrak výrazně zhoršil, bylo jasné, že se už bez brýlí nebo čoček nikdy neobejdu a s tím jsem se zkrátka nechtěla smířit. Pominu-li bolesti hlavy a permanentně podrážděné oči, nejvíc mi asi vadilo, že mě moje vada omezuje. Nosit kontaktní čočky totiž pro mě znamenalo především odříkat si. Musíte totiž počítat s tím, že čočky můžete mít na očích pouze omezený počet hodin (takže nikde nemůžete zůstat déle než jste plánovali), nesmíte s nimi plavat (v bazénu i při potápění jste za slepýše) ani usnout (hodinová siesta po obědě neexistuje) a také musíte zajistit hygienické podmínky při manipulaci s nimi (což je např. při stanování nemožné). Pro lidi, kteří žijí aktivně a rádi se rozhodují spontánně, jsou všechny výše zmíněné věci velkým problémem.Informace o metodě LASIK jsem shromažďovala několik let, takže jsem celkem jasně věděla, co mě čeká. Moje bázlivé "Já" se však trochu obávalo, že mi nějaké dioptrie "zbudou". Ale nestalo se tak.Teď, po operaci, se cítím mnohem svobodnější a konečně jsem si začala užívat života. Možná to zní jako klišé, ale pro mě to skutečně takhle je.