stresová inkontinence
Spokojený/á stresová inkontinence
Asi 10 let jsem měla problémy s únikem moci. Nechtěla jsem o tom s nikým mluvit,protože jsem se styděla. Asi před rokem jsem se svěřila svojí gynekoložce, která mi navrhla řešit situaci pomoci operace-páskou TOT. Bála jsem se,aby se to moje okolí nedozvědělo. Nakonec jsem se se rozhodla a podstoupila jsem vyšetření, ze kterého vyplynulo, že se jedná o inkontineci 2.stupně. Nosila jsem denně malou vložku, kterou jsem si několikrát vyměňovala a pokud jsem chtěla sportovat nebo tančit měla jsem tena vložky, bylo to docela nepříjemné. Zakašlání,skákání a dokonce pokud jsem hodně pila tekutin, moč samovolně odcházela. Dneska jsem půl roku po zákroku, je to opravdu úzasné. Mohu běhat, tančit, skákat a dokonce při velkém kašli neukápne ani kapička. Jediný problém, který jsem měla po operaci, byla citlivost nebo lehká bolest na levé straně /vedle pupíku/, jednalo se o porušený nerv, který mi po půl roce dorostl, jak mi bylo řečeno a potíže ustaly. Operace mi byla provedena pod narkózou a 2ny jsem byla v nemocnici, ale dozvěděla jsem se, že v Motole provádějí tento zákrok pri lokálním umrtvení,s pacientkou komunikují. Důležité je najít operatéra s dlouholetou zkušeností. |Kdybych věděla to co dnes, nečekala bych tak douho a všem svým kamarádkám to doporučuji. Je to super! Kristýna
Dobrý den Kristýno,jsem po operaci naprosto stejné diagnozi a se stupněm stresu 2.Jsem10 dní po operaci,musím se hlídat,nic nezvedat atd.Ale i tak se cítím mnohem lépe a věřím,že po tříměsíčním nic nedělání budu spokojená jako vy :-).Všem doporučuji.Já jsem byla na vyšetření v Uhřiněvsi v lékařském domě u pana doktora Havla ,ten mě i později operoval v Gyncentru v Hloubětíně.Úžasná péče lékařů i sester,nedá se to ani napsat.Pokoje hotelového typu(byď se platí)stojí za to.Myslím,že si každá žena zaslouží hýčkání a krásný pokoj za svou celoživotní dřinu.Takže ženy nebojte se ,stojí to za to :-) Eva Davídková