Kateřina Lojdová

Kateřina Lojdovámanažerka, herečkaKdyž se mi narodily děti - dvojčata, začaly mi brýle strašně překážet. Sundat jsem si je nechtěla. Co kdyby mi ušel nějaký jejich nešikovný pohyb a já je včas "nezachránila" před pádem a pod.? A věřte, že kočkovat se najednou s dvouletými dvojčaty je někdy o život samo o sobě, a k tomu taková nožička od brýlí, zapíchnutá v oku, to také není nic příjemného. A když si dvojčata vymyslela perfektní hru "házení piškotů mamince za skla brýlí", řekla jsem si DOST. Kromě toho, nepříjemné byly i praktické stránky nošení brýlí . Např.:náhradní brýle jsem neměla po ruce, když jsem je zrovna potřebovalaochrana očí slunečními brýlemi byla pro mne téměř nemožná -zatmavovací skla s mými dioptriemi, byla problémbyla jsem si nejistá v pohybu, měla jsem pocit, že se zřítím ze schodů, i když mám brýle na očíchzeslabená skla a slušné brýle mě stály hodně peněznikdy jsem neměla taková skla, aby mě při únavě nebolely očimigrény od očí byly přímo děsivé, někdy jsem měla chuť rozběhnout se hlavou proti zdi, abych to zastavilavěčně jsem měla otlačené tváře a nos od brýlí s těžkými skly,…/.Definitivně jsem se rozhodla pro operaci očí až po vyšetření a doporučení operace jako vhodného řešení vzhledem k druhu mé vady a vzhledem k mému věku. Protože jsem netrpěla komplexem z brýlí, určitě bych nic nelámala přes koleno. Při rozhodování, kde se nechám operovat, byly pro mne důležité : dobrá pověst laserového centra, osobní doporučení kamarádky, která byla u MUDr. Nováka na operaci a mluvila o něm i o výsledku operace v superlativech , doporučení mého "kamaráda" očního lékaře a dobrý pocit z první návštěvy /příjemné a čisté prostředí,nečekáte v čekárně celé dopoledne, je Vám řečeno, co se bude dít, máte pocit, že všechny - od sester po lékaře - ta práce baví, máte pocit, že je jen na Vás, zda na operaci půjdete nebo ne, nikdo na Vás netlačí, aby měl "kšeft",.../. Po operaci jsem byla mile překvapena dlouhodobou péčí a sledováním výsledků operace.Před operací jsem samozřejmě měla obavy. Napadlo mě, "co když ten laser ujede a já budu slepá?", ale po získání všech možných informací o operaci, jsem začala chápat, že "asi" neujede. Také jsem se zajímala nejen o výsledky operace samé, ale o délku trvání, co se může stát za 15, 20 let, jaké jsou zkušenosti v tomto smyslu.Změnu po operaci považuji doslova za zázrak. Kdo to nezažil, nepochopí. Najednou máte pocit lehkosti a jistoty. Znovu a znovu jsem byla překvapená, že přečtu přes ulici nápis nebo kolik je hodin, že poznávám známé na ulici a nemusím jen podle rytmu chůze a houpání postavy odhadovat, kdo proti mně jde...... Po tolika letech bez brýlí, jsem se trochu cítila jako nahá, ale také mladší - příjemné a nečekané překvapení. V brýlích vypadáte chytřejší, ale i starší. Od určitého věku mohu klidně vypadat trochu hloupější a trochu mladší. Mimochodem ještě 3 měsíce po operaci jsem si bezděky sahala na nos, abych si narovnala "klouzající brýle". Manžel mě také asi po 3 týdnech upozornil, že mi zmizely takové "pytlíky" pod očima, které zřejmě vznikaly tlakem brýlí na tváře /já si tedy ničeho nevšimla, ale budiž/. Zcela zmizely i mé migrény /teprve po té jsem pochopila, co bylo příčinou/.Fascinuje mě, co dnes umí medicína. Fascinuje mě, že žiji zrovna na tom kousku Země, kde tuto operaci lékaři umí a já ji mohla podstoupit.