Fyzioterapie - cesta k rovnováze

Dřív, než sáhneme po lécích na bolest, měli bychom se zamyslet, proč nás to zrovně teď začalo bolet? Co jsme udělali špatně? Nepřehnali jsme to s něčím? Neprochladli jsme? Rozčílilo nás něco? K tomu, abychom si na tyto otázky mohli odpovědět, je třeba začít své tělo vnímat.  Během dne provádíme řadu pohybů, které si vůbec neuvědomujeme. Problém začneme vnímat, až když se objeví výraznější bolest. Tento problém však začal mnohem dříve. Možná nás tu a tam někde zabolelo, ale rychle to přešlo, a tak jsme na to zapomněli.

V  pohybovém aparátu vznikají nejdříve  tzv. funkční poruchy. To znamená, že v těle nenajdeme nějakou chybu ve struktuře (např. výhřez meziobratlové ploténky, artróza). Nejdříve se projeví chyba v  programu řízení našeho pohybu. Dochází k špatnému zapojování svalů a nerovnováze, což je převážně způsobeno našimi chybnými pohybovými stereotypy.

V lidském těle se nacházejí svaly, které mají tendenci se zkracovat nebo ochabovat. Ideální by bylo, kdyby tyto svaly byly v rovnováze. Bohužel velmi často dochází k nerovnováze a mluvíme tedy o svalové dysbalanci.

Při provádění jakéhokoliv pohybu, se na něm účastní celé skupiny svalů a to i velmi vzdálených. Svaly pracují v tzv. funkčních svalových řetězcích. Při některých pohybec h se dokonce zapojí svaly, které bychom nečekali.  Například vstáváme-li  z lehu na zádech přímo do sedu, nezapojí se jako první břišní svaly, což bychom předpokládali. Jako první se můžete napětí cítit ve svalech žvýkacích. Proto je dobré na jakýkoliv pohyb pohlížet jako na složitý proces souhry mnoha struktur.

Jak tedy k těmto probémům přistupovat?

Někdo problém neřeší: „Však ono to přejde…“ Ano, přejde a začas se objeví znovu. Naše tělo má sice velkou regenerační schopnost, ale bohužel pokud nezměníme své návyky a chyby a budeme je pořád opakovat, nemůžeme čekat, že se problém „nějak“ vyřeší. Postupňe bude docházet k jeho zhoršování a prohlubování. Pak nás ale jednoho dne překvapí bolest, kterou už řešit musíme, protože nás v životě omezuje. A my si říkáme:“ Vždyť  jsem doteď neměl žádný problém.“ Zkusme se nad tím v tu chvílí zamyslet. Je tomu opravdu tak? Opravdu jsme nikdy nic nepocítili nebo jsme to v zápalu životního boje nevnímali?

Žádná bolest pohybového aparátu nepřichází jako blesk z čistého nebe. Naše tělo nás na to někdy  velmi jemně mnohokrát upozoňuje. Věnujeme mu však pozornost?

Nepodceňujme tedy i nepatrné náznaky nepohodlí a snažme se k problémům přistupovat aktivně. To ovšem neznamená jít například hned do posilovny. Naším cílem není za každou cenu vše posilovat  a tím prohlubovat dysbalanci a špatné zapojení svalů. Pokud chceme začít cvičit, je dobré vyhledat odborníka – fyzioterapeuta, který na základě vyšetření doporučí vhodné cviky a dohlédne na jejich správné provedení a pomocí manuálních terapií pomůže Vašemu tělu rychleji zregenerovat. Každý člověk je jiný a i když se zdá, že dva lidé mají stejné bolesti, příčina může být u každého jinde.

Děláte-li aktivně jakýkoliv sport, ani to není zárukou, že nedojde k větší nerovnováze. Naopak řada sportů, věnujeme-li se jim intenzivněji, způsobuje přetěžování určitých svalových skupin a struktur pohybového aparátu. Proto je dobré je účinně kompenzovat.

Aktivní přístup neznamená jen aktivní cvičení. Aktivním přístupem je i snaha o porozumění problému, uvědomění si špatných návyků a uvědomění si vlastního těla. Provádíme-li jakýkoliv pohyb při cvičení, měli bychom si být vědomi každé fáze pohybu. Nejúčinější je ten, pohyb, který provedeme s plným vědomím. Naučíme-li se vnímat vlastní tělo, pak i vnímání chybných stereotypů bude snažší.

Rovnováha je neustálý dynamický proces. Fyzioterapeut může být dobrým průvodcem na této cestě k rovnováze,  na cestě k porozumění Vašemu tělu a tím si sobě samým.