Léčba suchou jehlou - Dry Needling

Co řeší léčba suchou jehlou Dry Needling

• bolesti zad, šíje, pletenců ramenního a pánevního
• bolesti hlavy
• bolesti svalových úponů (např. ostruha patní, bolesti achilovek, tenisový a oštěpařský loket, skokanské koleno a další)
• bolesti při výhřezu plotének v krční a bederní oblasti
• sportovní svalové úrazy
• akutní blokády páteře

Jak terapie suchou jehlou probíhá

Léčebná technika spočívá v zavádění jednorázových, sterilních, tenkých, pružných jehliček do tzv. spoušťových bodů, svalových úponů, fascií (svalových obalů), kloubních pouzder, vazů a těsně k průběhu periferních nervů. Používáme jehličky o průměru 0.25 -0.30 mm a délce od 15 mm do 70 mm podle hloubky ošetřované tkáně.

Cílem je jednak přerušit extrémní svalovou křeč vláken spoušťového bodu, zvýšit lokální prokrvení a vyvolat reflexní odezvu nervového systému v postižené tkáni. To vše dohromady pak vede k ústupu bolesti a obnově svalové funkce.

Před terapií je potřeba znát detailní anamnézu pacienta, provést celkové kineziologické vyšetření, zhodnotit obrazovou dokumentaci CT a MRI a na základě těchto informací postupně provést palpační (pohmatové) vyšetření tkání, které budou cílem terapie. Samotné pohmatové vyšetření je zdaleka nejdůležitější částí terapie.

Ošetření samotné pak probíhá směrem z centra do periferie. Tedy od páteře ke končetinám, kdy jsou postupně ošetřovány všechny postižené oblasti. Pro větší komfort pacienta nebo snazší hloubkové zavedení se používá plastová zaváděcí trubička. Po zavedení jehly do spoušťového bodu (bolestivé a dráždivé místo ve svalu) nebo jiné ošetřované tkáně následuje manipulace s jehlou. Ta je opakovaně povytahována a opětovně zaváděna do tkáně pod různým úhlem, načež jsou prováděny jemné rotační manévry v cílovém umístění a jehla je následně ponechána v místě několik minut. Takto ponechaná jehla pak může sloužit jako elektrická elektroda pro Funkční jehlovou elektrickou stimulaci.

Léčebné sezení v mé ordinaci trvá v průměru okolo 60 minut. Léčbu opakujeme podle potřeby s odstupem cca 14 dnů. Obecně platí, že čím je problém chroničtější, tím více je potřeba opakování. Moje vlastní zkušenost říká, že pokud nedojde alespoň k minimálnímu zlepšení po 3 aplikacích, nemá smysl v terapii dále pokračovat. Akutní stavy lze obvykle zvládnou v průběhu jednoho sezení.

Po terapii suchou jehlou

Není nutné zachovávat klid, nebo se zásadně omezovat v pohybových aktivitách. Samozřejmě je potřeba se vyvarovat extrémních, neobvyklých a opakovaných přetěžování ošetřovaných svalových skupin.

Obecně platí, že tělo samotné se ozve, pokud mu aktivita vadí. Zhruba hodinu až dvě po ošetření mohou pacienti cítit svalové stažení a silnější bolest v ošetřovných svalech. Bolest podobná bolestem modřin pak může trvat cca 3-5 dnů, kdy se hojí ošetřené struktury.

Po týdnu lze již hodnotit efekt terapie - úlevu od bolesti. Někdy mohou být přítomné drobné modřiny v ošetřované oblasti. U terapie samotné však ke krvácení dochází zřídka.

Nedílnou součástí léčby je návazná fyzioterapie a patřičná životospráva, které jsou hlavními faktory dlouhodobosti léčebného efektu terapie.

Komplikace po léčbě suchou jehlou

Profesionálně lékařem provedená terapie nemá žádné závažné komplikace. Pouze lékař má patřičné znalosti anatomie, patofyziologie a umí dostatečně zhodnotit obrazovou dokumentaci. Proto je nepřípustné, aby terapii prováděli například fyzioterapeuti, jak se např. někde v zahraničí děje. Tam je ale obvykle systém vzdělání v rehabilitaci odlišný od našeho.

K běžným komplikacím patří:

• drobné krvácení po vytažení jehly (odezní po stlačení během sekund)
• brnění v končetině při podráždění nervu (odezní do několika sekund)
• svalová křeč při zavedení jehel

Občasné komplikace:

• nevolnost, kolaps především u disponovaných jedinců

Vzácné komplikace vznikají při neodborném provedení terapie:

• infekční komplikace (při nedodržení řádných postupů desinfekce )
• poranění vnitřních orgánů
• pneumothorax (kolaps části plíce v důsledku poranění pohrudnice)
• poranění velkých cév, tepen
• poranění nervů

Závažné komplikace při provedení erudovaným lékařem nehrozí. Proto důsledně varujeme před podstupováním terapie u nelékařů.

Kdy terapii suchou jehlou provést nelze

Je jen málo situací, kdy terapii nelze doporučit. Patří sem:

• krvácivá onemocnění
• fobie z jehel
• akutní kardiovaskulární onemocnění
• zánětlivá ložiska v kůži nad ošetřovanou oblastí
• těhotenství při ošetření dolních zad a pánve

Léčba Warfarinem nebo jinými léky "na ředění krve" terapii nevadí. Sám terapii obvykle neprovádím u dětí mladších cca 13 let.

Co je dobré vědět

Technika nemá principiálně nic společného s čínskou akupunkturou. Jedná se o metodiku postavenou na poznatcích západní medicíny v oblastech anatomie, neurofyziologie a léčby bolesti. K intenzivnímu rozvoji a zavádění do denní praxe došlo na přelomu milénia.

Terapii suchou jehlou - Dry Needling nelze adekvátně nahradit žádnou jinou technikou. K ošetření svalových spoušťových bodů se používají také manuální techniky využívající tlaku na postiženou tkáň a svalové protažení. Kombinace ultrazvuku a elektrických T.E.N.S proudů je rovněž užívanou alternativou. Efektivita je však mnohem menší než v případě suché jehly.

Jak již bylo zmíněno, léčba suchou jehlou musí být nedílně spojená s návaznou fyzioterapií a životosprávnými kroky s cílem omezit recidivy bolestí.

K ošetření úponových problémů jako jsou například tenisový loket, skokanské koleno, problémy s achilovkou je vhodné terapii kombinovat s aplikací PRP (platelet rich plasma), což je obohacená krevní plazma k postiženým úponům pod sonografickou kontrolou. Pokud tedy lékařská ordinace disponuje i tímto vybavením, jste na správném místě.