Lymfodrenáž nebo lymfomasáž?

Co je to lymfa a jakou funkci plní v lidském těle?

Lymfa je podstatou lymfatického systému a vzniká jako filtrát tkáňového moku. Nachází se v mezibuněčných prostorech tkání a krevních cév. Lymfa má za úkol čistit organismus od odpadních látek (detoxikace) a odvodňovat. Je v těle sbírána pomocí vlásečnic (ty nejtenčí cévy) a pak cestuje prostřednictvím větších lymfatických cév do lymfatických uzlin, které lymfu filtrují od nečistot, dále do hrudního mízovodu a odtud do krevního oběhu.

Jak se nejčastěji projevuje nedostatečnost lymfatického systému? S jakými problémy může lymfodrenáž pomoci?

Lymfatický systém je tvořen lymfatickými cévami a vlásečnicemi, lymfatickými uzlinami a specializovanými orgány jako je brzlík, slezina, mandle, ale i slepé střevo a kostní dřeň.

Nejčastěji se poruchy lymfatického systému objevují z důvodu hypokineze, jednostranné zátěže, svalové ochablosti a to má za následek nedostatečné odvádění toxinů z těla, jejich hromadění ve tkáních a kloubech. Projeví se to obvykle vznikem otoku (tzv. lymfedém=tuhý, těstovitý otok bez známek zánětu), pocity těžkých nohou, poruchami imunitního systému, celulitidou, pocity únavy, trávicími obtížemi atd. Lymfodrenážní masáž zprůchodňuje povrchové lymfatické cévy a napomáhá tak odtoku přebytečné vody z lidského těla.

 

 

V jakých případech (indikacích) je lymfodrenáž vhodnou terapií a proč?

U tzv. rizikových povolání (sedavé zaměstnání s vynucenou pracovní polohou, nemožnost individuálních přestávek) je nejlepší zahájit léčbu preventivně, tj. než se problémy projeví, a to tzv. kompresní léčbou (podpůrné punčochy) a pravidelnou lymfodrenáží.

Terapeuticky je možné působit u lidí trpících lymfedémem, u lidí s pocity těžkých nohou, s pocity únavy a fyzického vyčerpání, u pacientů po onkologickém onemocnění, u lidí s poruchami prokrvení, u stavů chronické žilní nedostatečnosti, po provedené liposukci a další.

Lymfodrenáž je ale velmi vhodnou metodou léčby i u některých kosmetických diagnóz nebo například i u sportovců. U konkrétních lékařských diagnóz je vždy nutno individuálně posoudit vhodnost této metody a konzultovat s odborníkem. U lymfedému je vhodné léčbu zahájit co nejdříve, protože bývá progresivní, otok se postupně mění, tuhne a může vyrůst do obrovských rozměrů (např. onemocnění známé pod označením „sloní noha“).

 

Pro koho lymfodrenáž naopak vůbec vhodná není?

Aplikaci ať už manuální nebo přístrojové lymfodrenáže by měla vždy předcházet konzultace u lékaře o vhodnosti léčby u konkrétního pacienta. Jakýkoli zásah do lymfatického systému se nesmí provádět u lidí s akutním infekčním onemocněním, s kožním onemocněním, u pacientů s akutním onkologickým onemocněním, s těžkým srdečním nebo plicním onemocněním, u pacientů po cévní mozkové příhodě, při zvýšené funkci štítné žlázy, při nediagnostikovaných břišních obtížích, u pacientů s akutním žilním zánětem a u neurologicky nemocných.

 

Jaký je rozdíl mezi lymfatickou masáží a přístrojovou lymfodrenáží?

Rozdíl je v tom, že lymfatickou masáž provádí lymfoterapeut vlastníma rukama, a to velmi jemným tlakem na úrovní kůže a podkoží. U přístrojové lymfodrenáže jsou ruce lymfoterapeuta nedokonale nahrazeny několikakomorovými aplikátory z elastických materiálů (kalhoty, rukávy atp.).

 

 

Jak má správně probíhat lymfodrenáž? Musí jí vždy předcházet otevření lymfatických uzlin manuální stimulací? Proč je to tak důležité?

Lymfodrenáž by měla být prováděna opravdu velmi jemným tlakem, neměla by zvyšovat prokrvení tkání a neměla by bolet! K největším poškozením dochází při neodborné manipulaci s přístrojem, který pracuje s tlakem nebo s vakuem, kdy nejsou výjimkou nepříjemné bolesti v tříslech nebo bolesti hlavy.

Ošetření mízních uzlin (krk, třísla, podpaží) před aplikací lymfodrenáže je nutné a vždy by mělo být součástí terapie. Jeho vynechání může způsobit „zahlcení“ lymfatického systému a další zpomalení toku lymfy.

 

Jak dlouho obvykle lymfodrenáž trvá /jak dlouho trvá jedno ošetření/ a jak často je třeba terapii opakovat, aby byl její efekt co nejlepší?

To se různí s ohledem na zvolený postup a indikaci. U přístrojové lymfodrenáže je to zpravidla 50-60 minut při ošetření dolní poloviny těla. U ruční lymfodrenáže se můžeme dostat i na 120 minut. Avšak minimální doporučená délka ošetření je 45 minut. Frekvence může být klidně denní.

Pro tzv. “nastartování” se zpravidla doporučuje prvních 10 ošetření s frekvencí 2-3x v týdnu. Následně pak, v závislosti na individuálních obtížích, funguje lymfoterapie preventivně při frekvenci 1x-2x měsíčně. Je důležité si uvědomit, že jednorázová lymfodrenáž zablokovaný lymfatický systém “nerozjede”.

 

Lymfodrenáže, lymfomasáže se objevují v nabídkách mnoha pracovišť od estetických či relaxačních studií až po odborná pracoviště fyzioterapie či rehabilitace. Podle čeho by se měl klient orientovat a vybírat?

Hlavně podle sebe, respektive svého zdravotního stavu, a své racionální rozvahy. U lékařských indikací samozřejmě doporučuji vyhledat odborného pracovníka (zdravotnický personál, fyzioterapeut, dobrým kurzem vyškolený masér nebo kosmetička) i pokud jde “jen” o přístrojovou lymfodrenáž.

U manuální lymfoterapie je bez diskuze vždy první a jedinou volbou odborně proškolený pracovník (může jím být například masér, který absolvoval kvalitní kurz - to je dobré si vždy ověřit; a pozor - ne každý fyzioterapeut nebo rehabilitační pracovník má osvědčení k provádění manuální lymfodrenáže). Neodborně provedenou lymfodrenáží a zanedbáním čehokoliv, co je součástí lymfoterapie, může terapeut klientovi uškodit!

 

Je rozdíl mezi kosmetickou lymfomasáží a lékařsky či fyzioterapeutem prováděnou lymfodrenáží?

Dle mého názoru nikoliv v jejím provedení nebo postupu, ten je daný. Může být odlišnost jen v tom, jakým tlakem působíme na kůži. Pokud má klient opravdu zdravotní problémy, je řešením vyhledat lékaře a nechat si indikovat i provést lymfoterapii odborně v lékařském zařízení.

Dalo by se říct, že u kosmetické lymfodrenáže se jedná o opravdu jemné působení maximálně do úrovně podkoží. V lékařství se někdy využívá přechodně i o něco většího tlaku (například u obézních lidí s těžkým lymfedémem). Nejoptimálnější je však tlak okolo 40 mmHg (odpovídá to působení do hloubky maximálně 1 cm pod kůží).

Lymfodrenáž v medicíně dokáže pomoci u mnoha diagnóz, ale je vždy nutností, aby k této léčbě provedl indikaci lékař. Na druhé straně, pokud je člověk zdráv a lymfodrenáž je u něj pouze “kosmetickou” a preventivní záležitostí, lékařskou indikaci nepotřebuje a může navštívit klidně i kosmetický salon.

 

 

Může neodborně prováděná lymfodrenáž (lymfomasáž) způsobit nějaké zdravotní problémy?

Lymfodrenáž provádí pouze odborně vyškolený lymfoterapeut nebo fyzioterapeut či masér po absolvování kvalitního odborného kurzu (doporučuji si předem ověřit). Lymfodrenáž má přesně definovanou přípravu, odstupňovanou a definovanou délku hmatů a jejich tlak a počet jejich opakování. Překročení některého pravidla při provádění ošetření může vyvolat selhání lymfatických orgánů až zablokování celého systému.

 

Lymfodrenáž manuální vs. přístrojová - je jejich výsledný efekt srovnatelný? Má přístrojově vedená lymfodrenáž nějaké výhody oproti té ručně prováděné?

Vždy je efektivnější lymfodrenáž manuální. Lidská ruka je nenahraditelný nástroj. Terapeut dokáže adekvátně reagovat na změny napětí měkkých struktur, na rychlost vstřebávání lymfedému apod. Přístrojová lymfodrenáž je odbornou veřejností považována spíše jako doplněk lymfoterapie manuální.

 

Lymfodrenáž (lymfomasáž) často nabízejí estetická pracoviště jako ošetření vedoucí k odbourání celulitidy a k získání štíhlejší linie odbouráním zadržování vody v těle. Je správné takový efekt od této terapie očekávat? Není spíše léčebnou metodou než estetickou?

Bohužel teď možná hodně lidí, zejména ženskou část, nepotěším, ale podle názorů většiny lékařů může lymfodrenáž u celulitidy fungovat pouze preventivně nebo jako prevence sekundární (proti dalšímu zhoršování). Celulitida je problém komplexní a týká se metabolismu. Stejně jako ono zadržování vody v těle. Proto bychom k tomu tak měli přistupovat a chceme-li zmírnit celulitidu a zredukovat i případně hmotnost, nestačí jen chodit na lymfodrenáže (byť by byly každodenní).

Z mého pohledu je větší užitek a efektivita lymfodrenáže v lékařství především jako podpůrná léčba u mnoha diagnóz. Ale určitě je přínosem i jako relaxační či wellness procedura v dnešní uspěchané době v rámci prevence a relaxace i pro zdravého člověka. Vždy záleží na tom, jaká jsou naše očekávání.

 

 

Doporučení na závěr: Jak bychom se každý měli o správné fungování svého lymfatického systému správně snažit? Co mu prospívá?

Pokud nám lékař zjistí, že lymfatický systém je oslabený nebo dysfunkční, můžeme pro jeho správnou funkci mnoho udělat i my sami. Začněme třeba u způsobu stravování. Činnosti lymfatické soustavy neprospívají cukry (zejména ty průmyslově zpracované), nezdravé tuky (zejména ty nasycené) a aditiva.

Doporučuje se dostatečně pít (nejlépe čistou vodu v množství odpovídajícím individuální potřebě), doporučuje se též vyřadit nebo minimalizovat mléko a mléčné výrobky a výrobky z bílé mouky. Do pitného režimu lze zařadit i tzv.lymfatické čaje.

Dopřát bychom si měli i pravidelný a dostatečný aerobní pohyb (sportovní
či severská chůze, jóga, Pilates, specifické posilování) nebo i pravidelné masáže či relax v sauně. Pohybu bychom se měli věnovat alespoň 20 min denně. Pokud začínáte s pohybovými aktivitami nebo sportem vůbec, doporučuji obrátit se na lékaře kvůli doporučení a poté na odborníka (ideálně v kombinaci fyzioterapie a fitness), který se vás ujme a postará se o to, abyste si při cvičení neublížili, a přitom si pořádně zacvičili.

Poznámka: Autorkou článku je Mgr. Leona Roubková, registrovaná fyzioterapeutka a certifikovaná instruktorka pohybových aktivit (se zaměřením na civilizační onemocnění) z kliniky GHC Praha. (Aktuálně na mateřské dovolené)