Kde je trojklaný nerv?
Trojklaný nerv patří mezi tzv. hlavové nervy a je pátým nervem v pořadí. Vychází z úhlu mezi malým mozkem a mostem, prochází po lebeční spodině, kde vytváří uzlík, a potom opouští dutinu lebeční. Dále prochází horní čelistí, dolní čelistí a čelem. Z těchto míst pak vycházejí souvislosti s bolestí zubů. Nejčastěji je postižena druhá nervová větev. Spodní větev nebývá postižena tak často. Statistiky uvádějí, že se jedná o přibližně 15% veškerých případů zánětů trojklaného nervu.
Právě skutešnost, že nerv prochází otvory v čelisti může zpočátku budit dojem, že se jedná o bolesti zubů. Postížený vyhledá zubního lékaře a po ošetření se potíže nezmírní. V tomto případě je důvod, proč hledat dál.
Jak vzniká zánět?
V současné době existuje teorie, která vysvětluje, že zánět vzniká porušením obalu nervu. Dochází k tzv. demielinizaci nervu. Demielinizace nervu vzniká při útlaku nervu tepénkou v místě, kde opouští nerv mozek. V důsledku toho nastávají degenerativní změny, poškodí se obal a následně jsou drážděna vlákna, která vedou bolest. Dalšími příčinami vzniku zánětu jsou systémová onemocnění nebo jiné útlaky způsobené např. roztroušenou mozkovou sklerózou, jinými záněty či nádory.
Venkovní vlivy
Na vznik zánětu mohou mít také podíl venkovní vlivy. Zpravidla nebývají příčinami vzniku, ale jsou tzv. spouštěči. Těmito spouštěči může být prochladnutí, smrkání, čištění zubů, strava nebo mluvení. V případě prochladnutí mají spojitost s výskytem zánětu trojklaného nervu spouštěcí zóny, které se nacházejí na rtu, dásních nebo ve vlasaté části.
Léčba
Možnosti klasické medicíny
Je potřeba zdůraznit, že každá bolest musí být podrobně vyšetřena, aby se vyloučilo nějaké závažné onemocnění. Jedním z možnosti léčby je medikamentózní, kde zaujímá první místo karbamezepin. Původně tento přípravek sloužil jako lék proti epilepsii. Zpočátku tyto medikamenty velmi efektivně prodlužují období bez bolesti, pak se ale začínají bolesti vracet a přichází na řadu neurochirurgická léčba. Otevře se dutina lebeční, tam se uvolní nerv, který je utlačovaný arterií. Do tohoto místa se vloží teflon nebo látka tělu vlastní. Další možností léčby jsou místní blokády nervů, kdy se přímo nerv v oblasti ganglia blokuje lokálním podáním léků. Hojně je také využívaná moderní léčba gamanožem, která má možnost zacílit a destruovat vlákna, jež přenášejí bolest. U těchto operací však může dojít k poškození dalších vláken a následným komplikacím jako je necitlivost ve tváři.
Alternativní léčba
Protože invazivní operace je definitivním zákrokem, jehož následky už nelze zvrátit, je vhodné ještě před jejím podstoupením vyzkoušet všechny možnosti neinvazivní léčby. Akupunktura prokázala v léčbě zánětu trojklaného nervu v devadesáti procentech úspěch. Pouze přibližně deset procent léčených na ni vůbec nezareaguje.
Pacienti, kteří se rozhodnou tuto léčbu podstoupit, bývají obvykle ti, kterým přestávají účinkovat léky. Přesně tento okamžik je tím místem, kde by měla být akupunktura využita. Při akupunktuře se aplikují malé jehličky do hlavy a do vzdálených míst. Po první sezení přichází mírné zlepšení. Přestanou intenzivní bolesti při jídle a smrkání. Po druhém sezení je úleva výrazná. Po dalším se cítí pacient velmi dobře. Po těchto třech sezeních je třeba aplikovat udržovací léčbu v intervalech šest až osm týdnů.
Aktualizováno: 23.3.2011
