Pane asistente, máte klienty ze zahraničí?
Už asi 15 let, počítám-li dobu ještě před Asklepionem. Řádově ročně ošetříme asi pět tisíc klientů.
Znáte některého kolegu, který má zahraniční klientelu?
Tolik jako my určitě nikdo nemá.
A za jakými zákroky nejčastěji přijíždějí?
To jsou vždycky ty rozsáhlé a nákladné práce, kde se to vyplatí jako třeba implantáty či můstky. A hodně je také estetických zákroků (keramické fazety).
Je podle Vás právě rozdíl v zahraniční klientele, která přijíždí do různých oblastí ČR?
Úplně jiná klientela přijíždí do centra, do Prahy, a jiná do příhraničí, kde vlastně jen překročí hranice. Existuje příhraniční stomatologie, na které zbohatlo hodně lékařů například v jižních a západních Čechách. To je dnes na ústupu díky posílení kurzu koruny. Současně stoupla životní úroveň bohatých lidí v Čechách a tak už lékaři nemusí za každou cenu „brát“ cizince. Je zajímavé, že v posledních letech spousta lékařů ošetřuje cizince za mnohem menší ceny než Čechy. Když začíná stomatolog, který nemá jméno, tak dělá nejdřív „chudé“ cizince. Pak získá Čechy. Je-li opravdu dobrý, získá postupně bohaté cizince. Takový je kariérní postup. Jsem rád, že Asklepion má vlastní ordinaci na Olympu soukromé medicíny, londýnské Harley Street. Tak může člověk pracovat bez finančních kompromisů, prostě odvést to nejlepší, co umí.
A jezdí sem lidi převážně jednorázově?
V stomatologii to takřka nejde. Člověk má v ideálním případě 32 zubů, to jsou tisíce možných kombinací. Postupy obsahují mnoho kroků a často trvají mnoho měsíců. Nechci se nikoho dotknout, ale řada stomatologů ošetřuje cizince nekvalitně. V nadšení z možné vysoké tržby provede za 2 dny to, co by se mělo řešit měsíce. Naplánovat ošetření, aby proběhlo za týden kvalitně, je hrozně těžké. Pak se například zuby, které jsou trošku „načaté“ zbrousí na korunku, i když se třeba se daly zachránit nebo se vytrhají a vsadí se implantáty. Příroda si ale nedá poručit a nezřídka to končí špatně. Jsou lékařské obory, které spěch umožňují. Typicky plastická chirurgie. Vlastní výkon je otázkou několika hodin, pokud je pacient zdráv a nespěchá z nemocnice, lze odvést kvalitní práci i při jedné návštěvě. Praha je ale vyhlášená tím, že se tu dělají tyto kompromisy, to kazí pověst a přivádí spíše chudší klientelu. Je to špatné, lékař musí umět říci „ne“.
Takže pacienti většinou přijíždí až na konkrétní zákrok?
Ano, ale často tady děláme to, že naši lékaři jezdí do Anglie na konzultace, tedy pokud se jedná o složitý zákrok. Dobře připravit a domluvit návštěvu zahraničního pacienta je klíčem úspěchu. Mnoho lidí musí být přesně synchronizováno, například zubní laboratoř.
Dá se tedy klientela rozdělit následovně: jedna jezdí proto, že je to finančně zajímavé a druhá, jezdí vyloženě za kvalitou?
Ano. Ale ta, co jezdí za kvalitou, ta v Praze skoro není. Za kvalitou jezdí zvláštní segment důsledně orientovaný za osvědčeným a vyhlášeným lékařem. Ví, že budou muset například z Londýna přiletět desetkrát, ale nevadí jim to. Taková klientela je požehnáním. Chudší klienti počítají každou letenku a den ubytování. Při jejich ošetřování je stres a konflikt denním hostem.
Liší se požadavky české klientely od zahraniční?
Česká je mnohem náročnější, protože ta, co jede ze zahraničí, jede ve vysokém procentu především za cenou.
Můžete charakterizovat typického zahraničního klienta?
To u nás nejde, jsme na to příliš velká firma. Mladší kolegové ošetřují masu klientů lačnících po lacinějším ošetření, zkušenější lékaři mají už takřka „rodinné“ pacienty.
A většinou jsou ochotní jet opakovaně?
Ti chudší jen v krajním případě. Krom nákladů na cestu jsou zpravidla někde zaměstnaní a ošetření v cizí zemi, nelze „sfouknout“ v podvečer po skončení zaměstnání.
Kdybyste měl seřadit hierarchicky důvody, proč jedou do České republiky, jak by to vypadalo?
Poměr cena, výkon. U Rusů, zejména starších, hraje velkou roli jazyková a kulturní příbuznost.
Jsou podle Vás nějaké překážky, které brání rozvoji zahraniční zdravotní turistiky?
Země, které dávají velké peníze do medicínského turismu (Thajsko, Korea, Maďarsko, Polsko), vidí, že jim to přináší další peníze a stabilizuje to lékaře v zemi, což je typické pro Maďarsko a Polsko. Těm konkurovat nemůžeme. Poláci mají několik tisíc zubařů ve Velké Británii, kteří tam odešli za prací a dnes posílají složitější práci svým kolegům domů. My jsme to nastartovali dobře jako lékaři, ale stát tomu vůbec nepomáhá. S výjimkou Asklepionu, který je velká firma, jsou všechno ostatní drobní lékaři se sestřičkou, ke kterým jezdí nějací Angličani a nebo mají nějaké webové stránky, ale to není konkurence schopné. Maďaři platí reklamy, Poláci síť lékařů v Německu a Turci mají státní agentury na import pacientů (něco jako náš Czech turismus). V Turecku a v Thajsku už dnes proto vyrostly opravdu veliké korporace, které mají vlastní letadla, autobusy vlastní medicínské komplexy velikosti malých měst, kde kombinují péči o Turky s péčí o cizince. To už vůbec nemluvím o destinaci číslo jedna - Thajsku, kde ročně proběhne 1,2 milionu plastických operací pro cizince.
Když už cizinci přijíždí, je to prvoplánově ke stomatologickému zákroku nebo to pojí s pracovními povinnostmi a turistikou?
Desítky klientů lze získat víceméně automaticky z cestovního a obchodního ruchu. Chcete-li ale dovážet stovky a tisíce klientů, musíte mít de facto vlastní cestovku.
Máte odhad nebo představu, kolik sem celkově přijede cizinců?
Do Čech? Na to vůbec neexistuje číslo. Já vím jenom čísla z naší společnosti a tuším, že jsme největší, i když exaktní čísla a důkazy nejsou. Kolik činí obrat v jednotlivých malých ordinacích, nikdo neví.
Stoupá počet zahraniční klientely?
Určitě klesá, protože jsme přestali být konkurenceschopní cenou a kvalita spojená s obchodem ve velkém tu nezaplnila vzniklé místo.
Souvisí to i s posilující korunou?
Zejména s posilující korunou. Též se nám vrací to, že na kvalitě tu u cizinců mnoha lékařům nezáleželo. Český nespokojený pacient je problém, cizinec zůstane za hranicemi. Tam ale nedělá dobrou pověst naší zemi.
Jaký typ ordinace nebo kliniky vyhledává zahraniční klientela?
Většina klientů se dováží s pomocí zprostředkovatelských agentur a jejich pohled je dán spíše cenou, za kterou dostanou služby, než pohledem pacienta. Cena je klíčová.
Myslíte si, že hraje roli třeba to, že lidé mají pocit, že když jdou na velkou kliniku, předpokládají tam automaticky kvalitní služby?
Bohužel jsme zase zpátky u těch tříd klientely. Pacienti, kteří jdou za kvalitou, ty zajímá, jak to zařízení vypadá. Klíčové jsou pro ně personální reference. No a pak je klientela, která je citlivá na peníze a až jsme šokovaní, že opravdu, když dáte o 10 Euro menší cenu za plastiku prsou, tak je jim úplně jedno, například jaký se použije materiál. Mnozí klienti ze západních zemí žijí v naivní představě, že doktor vždycky použije to nejlepší. Myslí si, že operace na všech klinikách je zhruba stejně kvalitní a že rozhoduje cena. To není samozřejmě pravda. Operace nedělají roboti na výrobní lince ale lidé se všemi obrovskými rozdíly v kvalitě.
Mají čeští lékaři kapacity uspokojit zahraniční klientelu?
Určitě. To stomatologové jenom říkají, že jich není dost, ale zubařů je u nás skoro nejvíc na světě. To, že se mluví o jejich nedostatku, je dané tím, že české pojišťovny jim platí takovým systémem, že se jim vyplatí pracovat jen 4 hodiny denně a pacienty velmi vybírat a odmítat. Problém může nastat za několik let, kdy u nás stomatologů objektivně ubude.
Pomáháte klientům ze zahraničí s ubytováním v Praze?
Samozřejmě.
Aktualizováno: 19.8.2010