Pane doktore, máte ve Vaší ordinaci zahraniční klientelu, respektive specializujete se na ni?
Nedá se říci, že bych se na ni specializoval, ale přesto ji mám. Odhaduji to zhruba na 15-20%, což podle mého názoru odpovídá ordinacím stomatologů v pohraničí. Myslím, že řada kolegů z této oblasti by mi tyto počty potvrdila. Zahraniční klientelu tvoří, vzhledem k lokalitě naší kliniky, převážně Rakušané, mimo to přijíždějí pacienti i z dalších zemí, například: Švýcarska, Německa, ale i USA atd.
Mohl byste říct, za jakými zákroky nejčastěji cizinci přijíždí?
Ve většině případů přijíždějí pacienti s požadavkem velké rekonstrukce chrupu, tzn. parodontologicko-protetická ošetření, často využívající možnosti implantologie. Přijíždějí ale i na malé zákroky, například výplně. Více než ¾ zahraničních pacientů navštěvují naše zařízení pravidelně v rámci re - call programu. Např. péči dentální hygienistky využívají pacienti z Rakouska velmi často a rádi, přestože na péči těchto specialistek nejsou v Rakousku příliš zvyklí z důvodu jejich nízkého personálního zastoupení.
Zajišťujete klientům ze zahraničí nějaký další servis?
Na přání klienta jsme schopni zajistit ubytování nebo jiné služby, jako jsou masáže, kadeřnictví, kosmetika a podobně. Reagujeme přímo na požadavky jednotlivých klientů. Stejný servis ale poskytujeme i českým pacientům, kteří přijíždějí ze vzdálenějších koutů České republiky, kterých je ještě větší procento než zahraniční klientely.
Liší se nějak podstatně charakter prováděných zákroků u české a zahraniční klientely?
Vše záleží na specializaci každého pracoviště a na segmentu klientely, na který se zaměří. Naše klinika prakticky neposkytuje péči v rámci všeobecného zdravotního pojištění (z všeobecně známých důvodů neadekvátního a ponižujícího ohodnocení práce lékaře). Z tohoto důvodu se v podstatě neliší charakter zákroků u české a zahraniční klientely. Není důvod nabízet nadstandardní služby pouze zahraničním pacientům, když je o ně velký zájem i ze strany české klientely. Vše je otázka nabídky a poptávky.
Jak vidíte v současnosti tendence cizinců přijíždět za stomatologickou péčí, předpokládáte nárůst?
Vzhledem k tomu, že jsem v místě svého současného působení začínal téměř od nuly („nezdědil“ jsem žádný obvod), zaznamenávám i po téměř patnácti letech provozování praxe neustálý nárůst českých i zahraničních pacientů. Zajímavé je, že během posledních šesti měsíců rapidně přibývá zahraničních klientů, oproti našemu běžnému průměrnému nárůstu. Nevím, zda je důvodem celosvětová ekonomická krize a zahraniční klienti hledají levnější řešení, než jim nabízí jejich domácí lékař, nebo možnosti naší kliniky, kdy díky moderním CAD/CAM technologiím dokážeme zkrátit dobu ošetření ze dvou až tří návštěv pacienta na jednu jedinou.
Dokázal byste nějak specifikovat typického zahraničního klienta, který k Vám přichází?
Většinou jsou to lidé, kteří předpokládají, že práce v České republice bude levnější a kvalitativně srovnatelná s jejich zemí. Často přicházejí s rozpočtem od svého domácího zubního lékaře a porovnávají s cenovým plánem od nás. Je pochopitelné, že porovnání mnohdy trvá několik málo sekund. Musím ale zdůraznit, že zahraniční (ale i český) pacient nekupuje pouze zákrok, ale i službu s ním spojenou, tzn. chování personálu, čistotu, útulnost prostředí, atmosféru, atd. Na tyto okolnosti hodně českých stomatologů zapomíná. Například v Rakousku vytváří stomatologická loby mediální tlak, který lidem podsouvá, že péče v postkomunistických zemích v okolí Rakouska není tak kvalitní. Pacient při první návštěvě kvalitu ošetření většinou nerozpozná. Prostředí ordinace, čekárny, chování personálu ovšem ano. To je dle mého názoru bolavé místo české stomatologie, nikoliv odbornost.
Jakým způsobem Vás zahraniční klient oslovuje nejčastěji? Kontaktuje Vás e-mailem nebo telefonicky?
Nejčastěji telefonicky, minimálně emailem.
Posíláte zahraničnímu klientovi cenovou kalkulaci předem nebo jej chcete nejprve vyšetřit a na základě toho stanovujete cenu ošetření?
Pokud pacient pošle spolu s dotazem na cenu i OPG snímek, posílám velmi orientační kalkulaci předem. Pokud přijde dotaz bez OPG snímku, nelze prakticky adekvátně odpovědět. Ve valné většině případů přichází pacient na vstupní vyšetření osobně (např. jako doprovod již stávajících pacientů), tudíž i můj cenový návrh a plán ošetření se maximálně blíží realitě.
Spolupracoval jste někdy nebo zvažoval jste někdy spolupráci třeba s nějakým zprostředkovatelem zahraniční klientely, například specializovanou agenturou?
Ano zvažoval, ale zatím jsem nikoho neoslovil ani nevyužil. Důvodem je to, že klientů požadující ošetření je skutečně hodně. Než člověk začne s nějakou náborovou kampaní, musí si uvědomit své vlastní kapacity.
Máte kolegy, kteří agenturních služeb využívají?
Ano, znám takové kolegy. Domnívám se, že jejich základní motivací je myšlenka, že si mohou vydělat pouze na zahraničních pacientech a český klient se pro ně jeví jako ne příliš solventní. Myslím si, že je to chybný krok a velmi špatný pohled na pacienta celkově. Na naší klinice nemá zahraniční pacient dražší ošetření než český, snad kromě výkonů, na které přispívají české zdravotní pojišťovny. Nechovám se jako Jánošík, abych bohatým bral a chudým dával, jen proto, abych zajistil pozitivní cash flow praxe. To je také jeden z důvodů, proč se nespecializuji na zahraniční klientelu. Mám stejný finanční profit jak z českého, tak zahraničního pacienta. Je ale pravda, že zahraniční pacient si může dovolit současně (v kratším časovém úseku) více dražších zákroků. Český pacient si většinou léčbu rozfázuje na víc návštěv, například během jednoho roku.
Jaké se domníváte, že jsou u nás překážky, které brání rozvoji zdravotní turistiky?
Myslím si, že je to neopodstatněný názor západních cizinců (vydatně živený tamní stomatologickou loby), že nedokážeme poskytnout stejné služby nebo máme horší materiály a používáme starší technologie, než používají stomatologové v jejich zemi. Další překážkou jsou pocity a pohledy, kterými se na nás dívají například rakouští nebo němečtí občané, protože nás stále vidí jako chudé příbuzné z Evropské unie. Vyvolává to v nich zdání, že se životní úroveň promítá i do technologického vybavení lékařů, což samozřejmě nemusí být pravdou. Pokud například srovnám technologické vybavení naší kliniky v Jindřichově Hradci, s nejbližšími sousedy z Horního Rakouska, nemáme se rozhodně za co stydět. Ba naopak. Např. vysokovýkonné lasery sloužící k odpaření kazu nebo zubního kamene nemají vůbec, technologii zhotovení celokeramických prací v jedné návštěvě najdeme v této oblasti pouze ve dvou případech. Co našim stomatologům ale rozhodně neprospívá, je absence norem kvality naší práce a legislativní garance ošetření.
V čem podle Vás spočívají rizika ošetření u zahraniční klientely? Mám na mysli například, že se nedostaví včas při komplikacích a podobně.
To je určitě jedna z rozhodujících otázek, kterou si kladou před ošetřením v zahraničí sami pacienti: „Co když budu mít komplikace?“ Pacient musí být předem zevrubně seznámen a upozorněn (nejlépe písemně) na možné komplikace, zvláště po chirurgických výkonech. Vzhledem k tomu, že zahraniční pacienti často spojují ošetření s tří až sedmi denní dovolenou v našem regionu, máme prostor na případné pooperační stavy včas reagovat.
Aktualizováno: 19.8.2010