Prostata a její onemocnění

Kde v lidském těle se prostata nachází?

Prostata, nebo-li předstojná žláza, je přídatná pohlavní žláza umístěná v malé pánvi v prostoru pod močovým měchýřem, zepředu ohraničená stydkou kostí, vzadu stěnou konečníku, na jehož přední stěně je hmatná. Obkružuje močovou trubici kolem dokola, sekret, který je z ní vylučován, je součástí ejakulátu a zvyšuje schopnost přežití spermií. Normální velikost je cca 3x3cm – udává se velikost vlašského ořechu.

Jaká je  funkce a celkový význam prostaty?

Celá žláza se skládá z několika jednotlivých žlázek (asi 30-50), které jsou jednotlivě anatomicky uspořádány a tvoří samostatné laloky prostaty. V jednotlivých žlázkách se tvoří zásaditý sekret, který obsahuje látky nutné k výživě a zpomalení pohybu spermií. Ten tvoří  10-30% ejakulátu a mísí se se spermiemi při mužském orgasmu. Při styku zásaditého ejakulátu s kyselým sekretem v ženských rodidlech dochází k neutralizaci obou sekretů a tím je umožněn rychlý pohyb spermií.

Jaká existují onemocnění prostaty?

Prostatu mohou postihnout záněty, benigní nezhoubné zvětšení prostaty (hyperplazie), a v neposlední řadě zhoubné nádory.

Záněty mohou postihnout jak starší, tak i mladé muže, jsou způsobeny především usazením infekce v prostatické žláze, což vzniká hlavně při močové infekci (která ale samostatně postihuje muže na rozdíl od žen vzácně). U starších mužů dochází k infekci hlavně při neschopnosti vymočit veškerou moč z močového měchýře, která tam zůstává při zvětšené prostatě, infikuje se a následně může zánět přejít na prostatu. U mladších mužů je nejčastější příčinou sexuálně přenosná infekce, která se usadí v prostatě a léčí se potom velice obtížně. Může vzniknout i chronický sterilní zánět prostaty (drážděním prostaty při análním sexu, častá a dlouhá jízda na bicyklu), která se projevuje zbytněním a bolestivostí prostaty a konečníku a přes veškerá vyšetření se nepodaří zachytit potenciálního infekčního původce.

Infekce prostaty se projevují především bolestí v pánvi a v konečníku, častým močením, pálením při močení, může být i výtok z močové trubice, při těžších infekcích jsou časté horečky, stav může vyústit až v sepsi (“otravu krve“) nebo může vzniknout ložiskový hnisavý zánět v prostatě (absces), který je třeba chirurgicky vyprázdnit.

Benigní zvětšení prostaty je poměrně časté onemocnění, příčinou tohoto onemocnění je zvýšený vliv mužského pohlavního hormonu testosteronu na růst žlázek prostaty, první příznaky se objevují kolem 40. roku věku, nejčastěji nočním močením, častým močením, slabým proudem moči, bolestmi v podbřišku při močení, neschopnosti se vymočit ihned po příchodu na toaletu, časté nutkání na močení, pocit nedokonalého vyprázdnění močového měchýře, tento stav může vyústit až v úplnou zástavu močení, kdy zvětšená prostata utlačí močovou trubici a muž se nemůže vymočit. Pokud se ihned nezasáhne, hrozí až selhání ledvin zpětným návratem moči směrem k ledvinám, nebo i prasknutí močového měchýře.

Z nádorů prostaty je nejčastějším typem karcinom (“rakovina prostaty“), existují ovšem ale i jiné zhoubné nádory, které jsou ale velmi vzácné. Při tomto onemocnění dochází k zhoubnému bujení prostatických žlázek, zvětšování prostaty – příznaky mohou být úplně stejné jako u prostého zvětšení prostaty – v dalších stadiích onemocnění, pokud se na něj přišlo příliš pozdě odkládáním návštěvy lékaře, nebo pokud se neléčí či je léčeno nesprávně, může dojít k založení vzdálených ložisek rakoviny prostaty (nejčastěji kosti, plíce, ale i jiné orgány), které velmi zhoršují šanci na léčení a kvalitu a délku přežití pacienta. V pozdních stadiích rakoviny prostaty se kromě už vyjmenovaných potíží s močením objevují bolesti v pánvi, při vzdálených ložiscích (metastázách) i bolesti kostí, nejčastěji páteře, beder, kyčlí.

Jak probíhá vyšetření prostaty u urologa? Jaká  klinická, zobrazovací a laboratorní vyšetření se provádějí ?

Návštěva u lékaře-urologa není nepodobná návštěvám u jiných lékařů. Při prvním vyšetření je nutno pacienta kompletně vyšetřit. Lékař se pacienta vyptá na všechny nemoci, se kterými se pacient léčí, na dědičná a zhoubná onemocnění v rodině. Dále pak na prodělané operace. Následuje fyzikální vyšetření (pohledem, pohmatem a poklepem) břicha, zad, genitálu a prostaty přes konečník. Dále lékař vyšetřuje ledviny, močový měchýř a prostatu ultrazvukem, což je zobrazovací vyšetření, nebolestivé, které může odhalit různé nemoci uvedených orgánů. Prostatu lze vyšetřit též speciální ultrazvukovou sondou přes konečník, což je vyšetření mnohem přesnější, ale  pro některé muže může být zavedení sondy do konečníku nepříjemné. Při podezření na onemocnění prostaty je možné doplnit CT vyšetření nebo magnetickou resonanci pánve. Při podezření na zhoubné onemocnění prostaty je nutné k jeho vyloučení či potvrzení získat několik vzorků tkáně z prostaty pod kontrolou ultrazvukem (odběr s provádí speciální jehlou přes konečník) a odeslat je k histologickému odečtení, další metodou je možné získání materiálu při operaci, kdy se náhodou zjistí rakovina prostaty u pacienta, který byl operován pro nezhoubné zvětšení prostaty. Teprve takto histologicky stanovenou nemoc je možné po došetření začít adekvátně léčit. Při potvrzení této diagnózy se většinou pacientovi doplní ještě vyšetření kostí na nukleární medicíně – podáním injekce do žíly a snímkováním celého těla, dále rentgen plic a CT vyšetření pánve.

Jaké jsou možnosti léčby jednotlivých chorob prostaty - benigních i maligních onemocnění?

Záněty prostaty je nutné léčit antibiotiky, většinou za klidového režimu a pobytu v teple, při dostatku tekutin. Při velkých bolestech se někdy zavádí drén na odvod moči přes břišní stěnu do močového měchýře, což  snižuje bolestivost a pacient nemusí chodit močit. V případě hnisavého ložiska na prostatě je nutné ložisko chirurgicky zadrénovat. V mnoha případech je nutné pacienty hospitalizovat a podávat antibiotika nitrožilně.

Benigní zvětšení prostaty lze léčit jak medikamentozně, tak operačně. První metodou léčby je podávání léků, které působí přes hormonální receptory prostaty její zmenšení. Pokud je efekt léků malý nebo se postupně vytrácí, je nutné prostatu odstranit operačně. V dnešní době mají přednost endoskopické metody, kdy se přes močovou trubici zavede endoskopický nástroj a zvětšená část prostaty se pod optickou kontrolou odstraní a vypláchne z močového měchýře. Klasicky se provádí drátěnou kličkou pod elektrickým proudem (TURP – transuretrální resekce prostaty), nověji potom laserovými technikami.

Léčba rakoviny se liší podle toho, v jakém stadiu byla zachycena. Pokud je rakovina prostaty zachycena v počátečních stadiích, je naděje na její úplné vyléčení. Možností volby pacienta je buď kompletní odstranění prostaty operační technikou (klasickou operací nebo dnes stále častěji takzvanou operací roboticky) nebo ozářením. V pozdějších stádiích nemoci, když už jsou založeny vzdálené metastázy je hlavním cílem léčby onemocnění zastavit zásahem na jeho hormonální úrovni. Pacient užívá léky, které způsobují snížení hladiny mužského pohlavního hormonu. Alternativou této metody je odstranění varlat chirurgicky.

Prevencí zánětů je vyvarovat se infekci moči, prochlazení, sexuálně přenosným chorobám. Specifická prevence, jak se vyvarovat benignímu zvětšení prostaty není. Společně pro toto onemocnění a rakovinu prostaty platí zdravý životní styl, dostatek pohybu. U vrcholových sportovců je pak nutné se vyvarovat užívání anabolických steroidů, jejichž zneužívání může způsobit obě tato onemocnění.

Od kolika let věku by měli muži chodit na preventivní urologické vyšetření a jak často?

Muži by měli být pravidelně sledováni urologem přibližně od 45.-50. roku věku, měla by být provedena vyšetření k vyloučení rakoviny prostaty a podle nálezu zahájena léčba. Intervaly kontrol určuje lékař podle závažnosti nálezu. V rodině, kdy je rakovina prostaty nalezena u více příslušníků, by měli být muži sledováni už od 35. roku věku.