Základem stravy je vláknina, která ve střevě vlivem tekutiny nabobtná a tím upraví konsistenci stolice na nejvýhodnější k dokonalému vyprázdnění střeva včetně divertiklů. Denně bychom měli přijmout v potravě asi 30 g vlákniny. Ve skutečnosti jí sníme asi polovinu, v případě většího podílu masa a živočišných tuků i méně. Za nejdůležitější zdroj vlákniny je považováno ovoce, zelenina, celozrnné pečivo a zvláště pšeničné otruby, což je odpad při výrobě hrubé pšeničné mouky. Tato přirozená vláknina vlivem vody nabobtná a tím upravuje konsistenci stolice a podporuje a zrychluje činnost střevní, tím se upravuje vyprazdňování střeva včetně divertiklů. Tímto mechanismem dochází ke zmenšování počtu komplikací divertikulosy, což znamená zánět, perforace nebo krvácení. Zároveň vláknina na sebe váže nejrůznější chemické látky, které způsobují vznik polypů, nádorů střev nebo zánětů.
Jak jsem výše zmínil, nejlépe účinná a nejlevnější vláknina jsou surové přírodní pšeničné otruby. Nemají žádnou chuť, přimíchávají se do potravy, nejlépe do jogurtu, pomazánek, polévek a omáček jako zahušťovadlo. Jelikož k dokonalému účinku spotřebují veliké množství vody, je potřeba jí dodávat zvýšeným příjmem-nutné je asi 2,5-3 litry za den, v teplém počasí i více.
Dále je potřeby vyřadit ze stravy sladkosti a živočišné tuky, červené maso, které obsahuje veliké množství živočišných tuků, ostře kořeněné a nadýmavé potraviny, alkohol. Všechny tyto potraviny zvyšují také riziko vzniku polypů a nádoru střeva.
Na vznik divertikulární choroby včetně komplikací ( nejen divertikulosy , ale i polypů a nádorů) má také vliv energetická hodnoty stravy – tedy zbytečné přejídání a nedostatek fysické aktivity. U mladších lidí vznik této choroby výrazně ovlivňuje stres, nervové vypětí.
Při dodržování výše uvedených doporučení a návodů je riziko komplikací nízké, lze žít kvalitní život bez větších potíží.
Publikováno: 11.4.2011
