Potrat po amniocentéze
je mi 36 let.Výsledek screeningu v prvním trimestru byl 1:171.Amniocentézu jsem podstoupila na doporučení lékařky se slovy,pokud jsem zodpovědná.Po zákroku mi za několik desítek minut,při cestě domů autem masivně odtekla většina plodové vody.Z genetické laboratoře jsem se dozvěděla,že miminko je naprosto v pořádku.Ale po deseti dnech hospitalizace bez plodové vody nepřežilo.V 18týdnu byl vyvolán porod.Jsem z toho naprosto zničená a vůbec nerozumím tomu,co se vlastně stalo,když mi všude tvrdili,že tento zákrok je naprosto bezpečný a miminko bylo natolik silné,že téměř bez plodové vody bojovalo ještě dalších 9dní.V minulých 15letech jsem měla 1 spontánní potrat a jednu interupci dvojčátek,kdy bylo zjištěno,že jedno je mrtvé.Byla to interupce provedena v 11týdnu těhotenství.Vím,že moje psychika je tímto velice ovlivněna,ale když přemýšlím nad tím,že bych miminko ještě opravdu chtěla,tak se nemůžu ubránit strachu a myšlenkám na to,že se pravděpodobně budou znovu opakovat screeningy a že se opět setkám s názorem,že bych měla podstoupit tento odběr plodové vody.Chci být zodpovědná,ale po této zkušenosti?Chtěla bych znát něčí názor na to,proč k tomuto neštěstí došlo, jestli po potratech v minulosti je moje děloha poškozená tak,že tento zákrok je takovým rizikem.Myslela jsem,že proto vyplňuji formuláře a udávám tam veškeré tyto informace,pro lékaře,aby vyhodnotil,či mě vyšetřil a podle toho taková vyšetření schválil,nebo zamítnul.Jako pro laika je tohle možná špatné,ale pro mě jediné vysvětlení. Také bych se chtěla zeptat,jak postupovat před a při dalším těhotenství, zda je možné,aby mě někdo vyšetřil a posoudil stav mé dělohy,doporučil,co dělat v případě,že není vše v pořádku..Děkuji moc za jakýkoli názor a přeji hezký den.. Katka