Léčba obezity

Obezita a hubnutí

Obezita je závažná civilizační nemoc, která v posledních desetiletích doznala rozměrů pandemie, zvláště v ekonomicky vyspělých zemích. V současné době trpí nadváhou nebo obezitou většina české populace (asi 60%), zhruba čtvrtina obyvatel je obézní, ale např. v USA je to přes 30% populace. Alarmující je, že obezita se vyskytuje i u stále většího procenta dětí. Nebezpečí obezity spočívá v tom, že je spojena se zvýšenou nemocností a úmrtností postižených, se sníženým pocitem tělesné i psychické pohody a sociální izolací. Obezita a nadváha sehrává významnou roli při vzniku velkého počtu chronických chorob, mezi které patří zejména:

Jak se obezita měří?

V praxi se nejčastěji setkáváme s hodnocením obezity na základě tzv. BMI - body mass indexu. Vypočítá se jako poměr hmotnosti v kilogramech a druhé mocniny výšky v metrech. Za normální považujeme hodnoty 20-25 u mužů a 19-24 u žen. Hodnoty do 29,9 jsou hodnoceny jako nadváha, vyšší hodnoty znamenají obezitu. Čím vyšší hodnota BMI, tím vyšší riziko zdravotních komplikací např. hodnota BMI nad 35 zvyšuje 93x riziko vzniku diabetu. Vyšší riziko představuje obezita u mladších pacientů a dále tzv. centrální typ obezity, který je dán zvýšeným množstvím především břišního tuku. Zjišťuje se jednoduše měřením obvodu pasu, který nemá přesáhnout u mužů 94 cm a u žen 80 cm.

Jaké jsou příčiny vzniku obezity?

Obezita je výsledkem dlouhodobé nerovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Na vině jsou nejčastěji špatné stravovací návyky, nadměrný příjem potravy nevhodného složení a nedostatek fyzické aktivity. Určitý význam mají také genetické faktory. Genetická predispozice např. ovlivňuje výši bazálního metabolismu a termogeneze (tvorba tepla), schopnost spalovat tuky, ale také jídelní chování, chuťové preference  a postoje k fyzické aktivitě. Hovoří se o tzv. úsporných genech, jejichž majitelé mají sklon velmi úsporně regulovat metabolismus a přebytky energie efektivně ukládat ve formě tuku. Proto existují celé rodiny obézních jedinců.

Jak zhubnout?

S každým kilogramem váhového úbytku se snižují všechna výše uvedená zdravotní rizika. Již hmotnostní úbytek o 5-10% tato rizika snižuje významně. V současné době je na trhu velké množství různých rádoby redukčních diet ve formě nápojů, tablet, náplastí a jiných produktů. Jejich efekt je ve většině případů nulový nebo jen přechodný. Tyto přípravky navíc nemotivují nemocného ke změně životního stylu. Největším problémem bývá udržení cílové hmotnosti. Často se dostavuje tzv. jo-jo efekt, kdy nemocný opakovaně drží různé diety a po úbytku několika kilogramů rychle opět nabývá původní hmotnost nebo dokonce další kilogramy navíc.

Vhodné je zahájit redukci hmotnosti pod dohledem odborného lékaře znalého této problematiky. Existují řada obezitologických center, ambulancí i internetových stránek přímo věnovaných této problematice, kde lze jednoduše získat kontakt na nejbližší pracoviště. Na začátku by měl nemocný podstoupit komplexní vyšetření pro vyloučení a event. léčbu často přítomných komplikací jako je např. vysoký krevní tlak nebo diabetes. Odborně vedená redukce s pozvolným úbytkem hmotnosti cca 0,5-2 kg za měsíc mívá nejlepší výsledky. Pacient se v případě potřeby může podrobit také  individuální nebo skupinové psychoterapii, která pomůže odbourat psychologické pozadí vzniku obezity. Základem léčby v obezitologických centrech je změna jídelníčku zpravidla spojená s tzv. kognitivně behaviorální terapií, tj. dlouhodobou změnou životního stylu, jídelního chování a pohybové aktivity.

Prvním předpokladem je, že nemocný musí být k léčbě obezity motivován, musí sám chtít zhubnout. Je veden k tomu, aby si na počátku léčby stanovil jasný cíl, kolik kilogramů a za jak dlouho chce zhubnout, pravidelně se váží a zapisuje svůj dietní příjem a pohybovou aktivitu, naplánuje si odměny za hmotnostní úbytky, zaznamenává své jídelní chování. Nemocný je v rámci kognitivně behaviorální terapie veden ke změnám v jídelním chování, nakupování a přípravě jídla, zde jsou příklady nejběžnějších opatření a rad:

Co jíst při redukční dietě?

Při redukčních dietách se snažíme omezit hlavně příjem tuků a jednoduchých cukrů a naopak zajistit dostatečný příjem polysacharidů, vlákniny, bílkovin, minerálů, vitaminů a stopových prvků. Nemocný nesmí hladovět, protože tělo pak odbourává bílkoviny ze svalů namísto tuku z tukové tkáně a dochází k mnoha dalším nežádoucím metabolickým i hormonálním změnám v organismu. Nezbytný je pravidelný příjem kvalitní potravy správného složení. Neboli ke správné hmotnosti je nutno se projíst nikoliv prohladovět. Jídelníček je rozdělen do 4-6 jídel denně, poslední jídlo by měl pacient přijímat 3 hodiny před spaním. Nemocný by měl vědět, že zpočátku jsou hmotnostní úbytky výraznější v důsledku ztrát vody a minerálů, později je pokles pozvolnější a na čas se může zcela zastavit. V této chvíli se nemocný nesmí vzdát a musí pokračovat v stanoveném režimu.

V podstatě se výběr potravin shoduje s obecnými zásadami zdravé výživy. Zdravá a úspěšná dieta vlastně žádnou dietou není, je založena na pravidelném přísunu pestré a vyvážené stravy s každodenním zařazením zeleniny, obilovin, luštěnin a ovoce. Tuky jsou omezovány vyřazením tučných sýrů, mas a uzenin, mléčné výrobky pouze nízkotučné, je nutno omezit i rostlinné tuky a více zařazovat ryby. V podrobnostech odkazujeme na článek o zdravém životním stylu.

Na tomto místě chceme upozornit na některé populární redukční diety a dietní přípravky.

V lékárnách lze zakoupit speciální dietní přípravky pro léčbu obezity, většinou ve formě prášků, ze kterých se přidáním vody či mléka připravují nápoje. Tyto nízkoenergetické instantní bílkovinné diety se označují jako VLCD (very low calorie diet). Jsou vhodné u pacientů, kteří již významně zhubli a další pokles hmotnosti se jim nedaří dosáhnout. Používají se také u pacientů s potřebou rychlého zhubnutí např. před chirurgickým výkonem nebo při vážném srdečním onemocnění. Mohou se jimi nahradit některá jídla v redukční dietě nebo jsou aplikovány jako plná strava. Zvláště v druhém případě musí být nemocný pod kontrolou lékaře, neboť léčba může být provázena komplikacemi (ztráty tekutin a draslíku, pokles tlaku a další), navíc tyto produkty nejsou vhodné pro některé skupiny pacientů.

Atkinsonova dieta: kontroverzní dieta, která se stala svého času módním hitem, zvláště v Americe, neboť dovoluje jíst maso a tuky, ale zakazuje sacharidy. Dieta spočívá v tom, že denně smíte přijmout jen 20 g sacharidů. Tělo sacharidy potřebuje, a pokud se jich nedostává, je nuceno si vytvářet energii z tuků. Dieta se neslučuje se zásadami zdravé výživy, je příliš bohatá na bílkoviny a zvyšuje tak zátěž ledvin a jater. Nepříjemnou komplikací také bývá zácpa v počáteční fázi. Rizikem je také zvýšený cholesterol, což souvisí s rizikem kardiovaskulárních chorob, nedostatek vápníku a vitaminů, proto je třeba při této dietě doplňovat tělo vitaminy v tabletách. Jedná se o způsob stravování, který po skončení bude spojen s jo-jo efektem, když se po dosažení vámi stanovené váhy vrátíte ke svému obvyklému stravování.

Dělená strava: Jedná se o rozdělení potravy podle určitých kritérií do skupin, které se buď navzájem nekombinují nebo kombinují podle různých pravidel. Je psychologicky výhodná v tom, představuje jednoduchý rituál, který je snadné dodržet, ve své podstatě je však nepřirozená a většina lidí ji nedokáže držet dlouho, proto ani tuto variantu nelze doporučit.

Jak zvýšit fyzickou aktivitu?

Má-li mít fyzická aktivita efekt, musí být prováděna pravidelně. V závislosti na fyzické zdatnosti je vhodná aerobní forma cvičení trvající alespoň 15-30 minut třikrát týdně a to takovou intenzitou, aby došlo k silnému pocení. Nejvhodnější sporty jsou chůze, pěší turistika, cyklistika, plavání, běh, lyžování, tanec, bruslení, tenis apod. Vhodnější než nárazové cvičení je každodenní mírnější pohybová aktivita, třeba i ve formě procházek, zahradničení nebo domácích prací. Není nutná nadměrná námaha a podávání velkých výkonů, důležitá je skutečně pravidelnost. Nemocný by se měl snažit zařadit více pohybové aktivity i při běžných činnostech, např. nepoužívat výtah, vystoupit z MHD o zastávku dříve apod. Fyzická aktivita je také prevencí výše uvedených zdravotních komplikací obezity. Bylo dokonce prokázáno, že obézní jedinci s pravidelnou fyzickou aktivitou mají menší riziko kardiovaskulárních nemocí než štíhlí jedinci bez pohybové aktivity. Každá pohybová aktivita musí být samozřejmě přizpůsobena fyzické zdatnosti, stavu pohybového aparátu i přidruženým chorobám, zejména kardiovaskulárním.

Lze užívat nějaké léky na hubnutí a jaké jsou možnosti chirurgické léčby?

Farmakoterapie je vyhrazena jen pro menší část pacientů, kteří splňují stanovené podmínky a nemají kontraindikace. Používají se léky tlumící chuť k jídlu a léky omezující vstřebávání tuku z trávicího traktu. O vhodnosti užívání těchto preparátů je nutné se poradit se svým lékařem. Jen u menšiny pacientů jsou léky hrazeny zdravotní pojišťovnou, v ostatních případech si je pacient hradí sám.

Chirurgickým řešením je bandáž žaludku, která je prováděna laparoskopicky na specializovaných pracovištích a jejíž podstatou je podvázání žaludku cévní protézou nebo speciální manžetou.Také tento výkon je vhodný jen pro určitou část pacientů s BMI nad 35, kteří splňují indikační kritéria a u nichž jiná léčba selhává.