Postihuje především střední věkovou skupinu obyvatelstva celého světa. Prevalence je 40 případů na 100 000 obyvatel.
Podle příčiny dělíme uveitidu na infekční (způsobenou viry, bakteriemi, parazity) neinfekční (imunitní-s postižením pouze očním nebo při systémové chorobě) nebo idiopatickou( příčina nezní známa).
Nutná je návštěva oftalmologa a včasná cílená léčba. V ordinaci očního lékaře je důležité sdělit celkový zdravotní stav, prodělanou léčbu, zda potížím předcházela nitrožilní aplikace léků, užívání drog, kloubní potíže (revmatoidní artritida, juvenilní idiopatická artitida), bolesti zad (np. ankylozující spondylitida), kožní vyrážky např. (sarkoidosa, onemocnění pojivové tkáně), plícní potíže nebo kašel (sarkoidosa, tuberkulosa) hematologická onemocnění, potíže s trávicím traktem (idiopatické střevní záněty) neurologické příznaky (brnění, slabosti v končetinách u roztroušené sklerosy).
Léčba je stanovena očním specialistou dle příčiny. Často se lokálně nasazují mydriatika (kapky na rozšíření zornice) a steroidy (působící protizánětlivě), které se pak pozvolna vysazují, při vysokém nitroočním tlaku navíc nemocný užívá kapky na jeho snížení. Někdy je nutno nasadit i celkovou léčbu dle stanovené etologie.
Důležitá je návštěva očního lékaře, který dokáže uveitidu diagnostikovat pomocí vyšetření na očním mikroskopu, kde rozezná buňky v přední komoře a případné duhovkové postižení s jejím prosáknutím a dilatací cév. Časné nasazení léčby může pomoci předejít zhoršení zánětu se zasažením dalších struktur oka.
Aktualizováno: 4.6.2015