Na Evropské oční klinice Lexum byl proveden jubilejní 100.000 zákrok šedého zákalu

Ročně je v České republice operováno až 75 000 pacientů se šedým zákalem, přičemž počet operací katarakty stále roste. Tento trend potvrzují i aktuální čísla Evropské oční kliniky Lexum (http://www.lexum.cz/), kde se za posledních pět let zvýšil počet zákroků šedého zákalu o třetinu. "Operace probíhá metodou fakoemulzifikace, což je nízkofrekvenční ultrazvuk, kterým je jádro čočky rozděleno na malé části a po té odsáto," popisuje zákrok docentka Zuzana Hlinomazová a dodává: „místo původní čočky je pak na stejné místo umístěna čočka umělá a celý zákrok trvá obvykle maximálně 15 minut." Rostoucí počet operací katarakty je celosvětovým trendem, jenž souvisí s prodloužením střední délky života a aktivním životním stylem lidí nad 60 let.

Doc. MUDr. Zuzana Hlinomazová, Ph.D., Lékařská ředitelka Evropská oční klinika Lexum

Také obvodní oční lékařka MUDr. Jitka Markov Mildnerová se setkává ve své ordinaci s pacienty se šedým zákalem stále častěji: „I přes zlepšující se informovanost k nám přichází řada pacientů až při výraznějším zhoršení vidění na jednom nebo dokonce obou očích. Já osobně bych každému, zejména lidem nad padesát let, doporučila přijít na preventivní prohlídku a ověřit si, zda je jejich zrak v pořádku."

A jak viděl zákrok jubilejní klient kliniky Lexum Vladimír Bednář? „Hned druhý den po kontrole jsem mohl odjet autem domů. Viděl jsem ostře prakticky ihned. Je to krásný pocit. Je pravda, že jsem ale ještě první týden po zákroku stále hledal brýle. Ale pak mě to již přešlo. Jedny brýle jsem hodil do koše ještě na klinice a druhé doma. Na nic jsem nečekal..."

Před rokem 1985 se čočka extrahovala z oka různými způsoby, například zmrazením čočky (kryoextrakcí), kdy musel být řez velký okolo 10 milimetrů. Ten se uzavíral několika stehy a nebylo možné do oka vložit umělou čočku. „Díky tomu byli tehdy pacienti odkázáni i po zákroku na brýle, a to o síle +11 dioptrií na dálku a +14 dioptrií na čtení, což velmi znesnadňovalo orientaci. Po takovéto operaci strávil pacient v nemocnici často i více než 7 dní," upozorňuje profesor Martin Filipec, CSc., ředitel Evropské oční kliniky Lexum. Zásadní zlom v operaci šedého zákalu znamenalo na sklonku 80. let využití ultrazvuku k rozmělnění jádra zkalené čočky-tedy tzv. metoda fakoemulzifikace. Tím se operační rána zmenšila jen na pár milimetrů, což časem umožnilo i zcela bezstehovou operaci.

Dalším milníkem bylo bezesporu využití laseru při operaci šedého zákalu, který umožňuje provést nejen vstup do oka bez použití nože, ale provádí za chirurga i velmi důležitou část operace, kdy se velmi přesně a šetrně "otevírá" pouzdro čočky, kam se po odsátí zkaleného jádra implantuje nová čočka. „Tím se stává operace ještě přesnější, šetrnější pro tkáň oka a v neposlední řadě komfortnější pro pacienta. Operace šedého zákalu je tak jednou z nejbezpečnějších a nejčastěji prováděných zákroků v současné medicíně - celá operace šedého zákalu se provádí v povrchovém znecitlivění pouze kapkami vstupem do oka menším než dva milimetry, jež se uzavírá sama po aplikaci malého množství vody, bez jediného stehu," uzavírá profesor Martin Filipec.