Artróza - operovat či ne?

Zdravím,
zvažte využít možnost biologické léčby artrózy kmenovými buňkami.
Více o léčbě artrózy na webu : XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX a v Diskuzním fóru Revmacentra
prim. Moster, Revmacentrum

Celosvětově probíhá prudký vývoj v poznatcích všech medicinských oborů, včetně chirurgie a ortopedie, kde nejlepší chirurgové jsou právě Ti, kteří dovedou velmi medicinsky mnohoborově rozhodnout konkrétní případ: kdy už operovat a kdy ještě neoperovat - aby totiž pacient měl co nejlepší zdravotní stav, lokomoční schopnosti, minimum bolestí - souhrnně tedy lékařsky a seberehabilitačně co nejlepší kvalitu života po co nejdelší možnou dobu. Právě takto kontextově skoro žádný řadový ortoped v ČR zatím neuvažuje a se svým pacientem nediskutuje, už prostě třeba proto, že za výkon TEP kyčle dostane od pojišťovny jeho nemocnice úhradu, která je mnohonásobkem toho, co tatáž nemocnice obdrží od pojišťovny - když Vám dobře zaléčí artrózu reverzibilními procesy ošetření chrupavek a zhojení kluzných povrchů kloubu a Váš vlastní kyčelní kloub Vám pak vydrží funkční třeba o ještě 8 let déle, než se bude muset některým menším tomoskopickým nebo artroskopickým způsobem aktivně mírně opravit - a ještě třeba pak znovu dalších 6 let bude Vám dobře sloužit, než by po nástupu osteoporózy přicházela v úvahu i TEP kyčle jako již rozumné lékařské řešení situace. Bohužel, na této oborové úrovni multimedicinské znalostí se spolu baví spíše profesoři jako přednostové různých ortopedických provozů Fakultních nemocnic ČR spolu s profesory přednosty rehabilitačních klinik ČR - ale s Vámi jako s řadovým konkrétním pacientem se toho nejspíš nikdy nedožijete. Na běžné "spotřební, každodenní radiolologicko-ortopedické úrovni" je relativně objektivním měřítkem, jak se vyvíjí podle RTG Vaše postavení kyčleních kostí vůči páteři, jakou kvalitu má ještě na Vašem RTG kulovitý tvar kloubu a mezera v klolubu, jak vyapadá jeho struktura kosti hlavice, jaké je krevní zásobení kloubu a jaké pociťujete právě Vy aktuální bolesti, funkční výpadky kloubu, kvalitní bezbolestný spánek, atp. - a to bude inspirovat Vašeho ortopeda k praktické odpovědi: jestliže začínají změny skeletu a postavení končetin ohrožovat pacienta skokovým zhoršením stavu, tj. pacienta, který má také stále větší bolesti - tedy budeme operovat. Naopak například Dornovou metodou rehabilitace uznávanou oficiální medicinou v Německu, lze aktivně srovnat nechirurgicky i rozdílné délky obou končetin a tedy i nerovnoměrnost jejich zátěže, možná máte ortopedicky nevhodnou obuv, také správnou výživou a pohybovou aktivitou lze mnohé poruchy reverzibilně aspoň částečně ovlivnit, atp. Takže záleží také na Vás, na Vašem sebevzdělání a aktivitě, a asi nebude překvapením - že rehabilitační lékaři a podiatrové spíše budou k chirurgickým zásahům mít konzervativnější opatrný vztah a naopak ortopedi budou obvykle mnohem raději již řezat. Když pomyslíte, že medián trvanlivosti implantací TEP kyčle je pro pacienty asi 8,5 let (tj. do 9 let se funkčně zdevastuje primooperace TEP kyčle u 50% implantací a musí se reoperovat, pokud to vůbec ještě operovat lze) tak když je Vám dnes zhruba 49 let, můžete předpokládat do svých osmdesáti let, že asi zažijete tak 3 nebo 4 reoperace TEP kyčle. Nikdy se jako občan pacient ze Státního informačního zdravotnického systému v ÚZIS Praha nedovíte, kolik pacientů z 13 tisíc ročně v ČR provedených primooperací TEP kyčle již na sále zažilo úhrnem vážné jednotlivé nebo sdružené zdravotní komplikace, například s anestezí, se srdečním infaktem, s mrtvicí nebo s embolií, sálovou zlomeninu kyčelní kosti, atd. - a tak Vám vážně radím, nebojte se!...ale zbytečně také nespěchejte, je to totiž věc hluboké důvěry právě ve Vašeho ortopeda a právě ve Vašeho radiologa a ve Vašeho rehabilitačního lékaře, s nimiž to máte celkově s vlastní spoluodpovědností posoudit a rozhodnout. Moc dobře děláte "zas všech stavů světa", když rozumně pravidelně cvičíte, když nosíte správnou obuv. když nemáte nadváhu a průběžně kontrolujete si svůj celkový dobrý zdravotní stav - bez cukrovky, bez cévních komplikací a bez osteoporózy, bez zubních váčků a bez zlatého stafylokoka na mandlích nebo v krevním systému. Já mám už zkušenost se 3 operacemi TEP kyčle, z nichž ani jediná nebyla dobrým ortopedickým rozhodnutím: - když se měla priortině léčit nekróza hlavice femuru - kterou jsem včas osobně diagnostikoval a svému lékaři ortopedovi sdělil, ale mí ortopedi "prý všechno věděli líp, než by mě vůbec mohlo kdy napadnout" i když pak soudní znalci ortopedie jednoznačně následně potvrdili, že se mělo užít v mém případě přednostně nechirurgických léčebných metod prioritně, když šlo totiž teprve o 1.až 2. stadium (z pěti přesně lékařsky definovaných vývojových stadií choroby) velmi pomalého vývoje nekrózy a skvělý skelet a kvalitu kostí u bezvadného celkového krevního oběhu a krevního obrazu pacienta sportovce. Je to velice individuální rozhodnutí "Kdy už operovat", posuzované případ od případu velmmi kreativně a to s aktivní informovanou spoluzodpovědností pacienta, nejlépe je si kousek ortopedie předem neformálně prostudovat a promyslet, viz Dungl, P: Ortopedie, Grada Publishing, vydání 1.,rok 2005, kapitoly "Komplikace při TEP kyčle, statistická životnost implantací ", "Rehabilitační metody a základní cviky po TEP kyčle", atp.