Trápí vás tenisový loket?

Bude to trochu bolet, ale neublížíte si: Zkuste natáhnout prostředník bolavé paže proti odporu (například prstu druhé ruky). Bolest v lokti je téměř nesnesitelná? Pak je pravděpodobné, že jste si pořídili zranění laicky zvané tenisový loket, odborně radiální epikondylitida. Po právě absolvovaném „stres testu 3. prstu“si můžete ještě ověřit, které místo konkrétně bolí: Pokrčte poraněnou paži a na zevní a vnitřní straně kondylu, tj. rozšířeného konce pažní kosti u lokte, si nahmatejte dva kostní hrbolky (epikondyly); na ten z vnější strany se upínají šlachy svalů probíhajících po zadní straně předloktí. Mírně na něj zatlačte – bolí? Našli jste místo, jež dělá „tenisový“ loket tenisovým. Naopak bolest vnitřního hrbolku je typická pro loket „golfový“ čili „oštěpařský“, odborně ulnární epikondylitidu, kdy jsou postiženy úpony jiných svalů předloktí. Na jeden případ ulnární epikondylitidy připadá asi 20 případů tenisového lokte.

Kdo je v cílové skupině?

Základní stavební jednotkou šlach je kolagen – vláknitá bílkovina nacházející se nejen ve vazivu, ale i v chrupavkách a kostech. Při opakované námaze nebo náhlém přetížení kolagenní vlákna praskají a dochází k poškození šlach. Za jakých okolností šlachy obvykle nevydrží nápor, kterému jsou vystaveny? Hlavním provokujícím faktorem je opakovaná mechanická zátěž. Již název onemocnění napovídá, že ohroženi jsou v tomto případě zejména hráči tenisu, badmintonu, squashe, stolního tenisu, tedy představitelé „raketových“ sportů, ale také baseballisté a vzpěrači. „Riziko poranění roste při špatné technice hry, vadí hlavně nezvládnutý backhand, tedy úder ve směru proti ruce, při náhlé změně v zapojení určitých svalových skupin, například změna sportovního náčiní nebo při zvýšení frekvence tréninků. Chybou také je nerozcvičit se před tréninkem či zápasem nebo si po nich nedopřát dostatečnou regeneraci,“ vysvětluje ortoped a sportovní traumatolog MUDr. František Picek. Tenisový loket však zdaleka není prokletím jen sportovců. Postihuje i lidi těžce manuálně pracující nebo opakovaně vykonávající jednostranné pohyby (montéři, elektrikáři, pracovníci v pásové výrobě). Nedosti na tom. Nemusíte být Roger Federer ani instalatér; potíže se často dostavují po nárazové, nezvyklé námaze. “Nemoc písařů“ potrápí v moderní době nejspíš ty, kteří mnoho hodin denně buší do klávesnice počítače nebo nepustí z ruky myš, aniž by tuto zátěž kompenzovali dostatečným odpočinkem a protahovacím cvičením prstů, zápěstí, paží a zad.

Proč spěchat k ortopedovi

Šlacha reaguje na dlouhodobé přetížení zánětem v místě spojení s kostí; právě zánět způsobuje bolest při námaze. V postižené oblasti se narušuje oběh tělních tekutin (krve, tkáňové tekutiny, lymfy). Tato porucha mikrocirkulace ztěžuje zásobování místa kyslíkem a živinami i odvod odpadních látek. To šlachu dále poškozuje a činí ještě náchylnější ke zranění. Pokud přetěžování a mikrotraumatizace v jeho důsledku pokračují, šlacha se nestihne regenerovat a nastává degenerace vaziva (tendinóza). Laickou léčbou, která nepomáhá, riskujete po několika týdnech (udává se 6 týdnů) přechod akutní formy zranění v chronickou. V té hrozí rozvoj nevratných degenerativních změn v oblasti loketního kloubu a také nesprávných pohybových stereotypů; ty mohou vyústit do dalších bolestivých problémů, třeba s krční páteří. Nesprávné pohybové stereotypy vznikají proto, že poraněnou končetinu ve snaze vyhnout se bolesti podvědomě „šetříte“. Tím, že ji pro úlevu držíte v mírném pokrčení (semiflexi), si zároveň zakládáte na omezení její pohyblivosti.

Léčba chce trpělivost

Léčení epikondylitid je zdlouhavé, může trvat i několik měsíců. Úlevu od akutní bolesti přinese ledování lokte, protizánětlivé gely a masti (volně prodejné jsou přípravky s diklofenakem či ibuprofenem) nebo perorálně podávané léky proti bolesti (ibuprofen). Tabletky byste však neměli polykat déle než 10 dnů kvůli možným vedlejším účinkům – alergickým reakcím a trávicím potížím. Nejdůležitější je vyhnout se činnosti, která bolestivé místo namáhá a pravděpodobně je původcem potíží. Samozřejmě, pokud je tato činnost součástí vaší práce a bez počítačové myši se neobejdete, snadno se to řekne, ale hůře udělá… Přetrvává-li bolest 5 týdnů, vypravte se k lékaři.

Bez cvičení to nepůjde

Léčba začíná vždy konzervativně, a to pomocí prostředků manuální medicíny a fyzikálních metod. „Fyzioterapeut použije především takzvané měkké techniky – speciálními hmaty ošetří nejen poraněné svalové úpony a šlachy, ale i spoušťové body zatvrdlá, velmi bolestivá místa ve svalech na předloktí. Bolestivé svalové spasmy se uvolní a prokrvení celé oblasti zlepší,“ říká fyzioterapeutka pražského ORP Centra Mgr. Gabriela Sechovská a dodává, že velmi důležité je rehabilitační cvičení při postupně se zvyšující zátěži, které koriguje kloubní ohebnost, snižuje napětí svalů i šlach, obnoví svalovou sílu a zvýší odolnost šlachy vůči napětí. Cvičení rovněž urychluje hojení. Je třeba zdůraznit, že sportování a pohybové aktivity nezatěžující postiženou končetinu jsou maximálně žádoucí – tenisový loket určitě není důvodem pro zalehnutí na gauč a naprostou rezignaci na pohyb. Vyhnout se ovšem musíte sportům namáhajícím postiženou končetinu. Mezi ně patří, ač se to nezdá, i cyklistika, kdy vadí vibrace přenášené z řídítek bicyklu.

Vlastní krev jako účinná pomoc

Léčba vlastní krví má největší smysl při akutních potížích z přetížení. Podporuje regeneraci a zkracuje dobu hojení až o polovinu, což má význam hlavně pro aktivní sportovce. „Pacientovi odebereme zhruba 9 kubíků krve, z níž odstraníme bílé a červené krvinky tak, aby zůstala jen plazma. Ta obsahuje krevní destičky (trombocyty) uvolňující hojivé bílkoviny (cytokiny a růstové faktory). Ty se následně separují a injekčně dodávají do postiženého místa. Počet aplikací je individuální (většinou 1-2), zdravotní pojišťovny tuto metodu nehradí,“ popisuje zavedenou metodu ACP MUDr. František Picek, který jako vůbec první představil léčbu plazmou v ČR.

Operace je krajní řešení

Lékař ji zpravidla navrhne, pokud konzervativní léčba nezabírá déle než půl roku nebo se potíže vracejí (recidivují).
“Operace obvykle probíhá v celkovém znecitlivění, ale po dohodě je možné ji provést i v anestezii svodné nebo místní, kdy budete při vědomí. Existují různé typy operací lišících se podle mechanismu, jímž se potíže odstraní. Jsou nazvané podle ortopedů, kteří je úspěšně provedli jako první - operace dle Hohmanna, dle Boyda, dle Gardena a tak dále,“ doplňuje sportovní traumatolog MUDr. František Picek. Po zákroku počítejte asi na dva týdny s klidovým režimem, někdy se operovaná končetina částečně fixuje v šátkovém závěsu. Stehy se odstraňují za 7–10 dnů po operaci, rána se převazuje první nebo druhý den po výkonu a dále podle doporučení ošetřujícího chirurga. Současně se podávají léky proti bolesti a otoku. S rozcvičováním končetiny se začíná hned po ukončení klidového režimu a již po třech týdnech je možné cvičit v rozsahu rehabilitačního cvičení prováděného v rámci konzervativní terapie. Návrat k plné zátěži očekávejte po 3–4 měsících od operace, pracovní neschopnost potrvá minimálně měsíc (záleží na druhu vykonávané práce, těžce manuálně pracující musejí počítat s delší pauzou). Zákroku se nemusíte obávat a jeho úspěšnost je ve správné indikaci vysoká – obtíže zmizí až u 97 % pacientů.

Co (ne)dělat, aby lokty nebolely

• Vyvarovat se činností, které u vás obvykle vedou k bolestem.

• Pravidelně sportovat, abyste zlepšili zásobování tkání v oblasti lokte kyslíkem a živinami. Do pohybových aktivit zařazujte cviky kompenzující případnou jednostrannou zátěž a protahující svaly, šlachy a vazy. Omezte naopak cviky, při nichž dochází k rázům (nadhozy, trhy).

• Pozor na nárazovou zátěž. Vygruntovat pětipokojový byt, zrýt zahrádku nebo omítnout celý dům nemusíte během jediného víkendu. Jestliže jste hrávali tenis, squash, badminton nebo dělali další raketové sporty, ale již roky jste nevzali raketu do ruky, neplánujte si hned celý turnaj, ale začínejte pozvolna. Nejste-li si jisti zvládnutím techniky úderů, poraďte se s trenérem.

• Správné sezení u počítače s oporou předloktí a vyrovnaným, „nezkřiveným“ zápěstím (podložky ke klávesnici!).

• U sportovců (i rekreačních!) je důležité rozcvičení (tedy prohřátí a protažení) svalů před tréninkem a správná regenerace po výkonu (strečink, masáž, relaxace). Nezbytné je dokonalé doléčení i drobných úrazů.

• Nepodceňovat bolest. Nezmizí-li ani po zanechání aktivit, jež ji provokují, a případné aplikaci protizánětlivé masti či gelu, objednejte se k ortopedovi.

• Předcházet potížím lze pomocí takzvané epikondylární pásky. Sval se jí stáhne těsně pod úponem a při napnutí se o ni opře – tím se na pásku přenese část zátěže a svalovému úponu se odlehčí. Pásku je vhodné aplikovat zejména před očekávanou zátěží.

• Používání ortézy během zátěže stabilizuje kloub a šetří šlachy.

MUDr. František Picek, ortoped a sportovní traumatolog, ORP CENTRUM, www.orp.cz