Jedná se o povrchovou náhradu kyčelního kloubu. Resurfacing kyčle je metodou moderní, novou, které zatím čeština nepřiřadila vlastní český název. Můžeme o ní slyšet rovněž pod synonymem Hip resurfacing či zkratkou BHR (Birmingham hip resurfacing). V USA, Beneluxu a Británii se provádí po dobu 10 let, není tudíž statisticky ověřena a chybí dlouhodobější zkušenosti. Také věk pacienta je limitujícím faktorem. Mezi přednosti resurfacingu kyčle patří velmi dobrá pooperační prognóza a menší zásah do kosti.
Jaká je anatomická stavba kyčelního kloubu?
Kyčelní kloub (articulatio coxae) spojuje kost pánevní s kostí stehenní. Kloubní jamka (acetabulum) je část kosti pánevní, hlavice je část kosti stehenní (femur). Kloubní plochy jamky a hlavice jsou pokryty vrstvou chrupavky. Celý kyčelní kloub uzavírá kloubní pouzdro, jež je zesíleno vazy a okolními svaly. Kyčelní kloub je zároveň vystlán synoviální membránou, což je speciální výstelka. Pro synoviální membránu je typická produkce synoviální tekutiny, jež slouží k výživě chrupavky a tím, že vytváří na povrchu chrupavek ochrannou vrstu, zmírňuje tření kloubních ploch.
Kyčelní kloub je kulovitý kloub s velkým rozsahem pohybu. Zdravý kyčelní kloub může vykonávat pohyby: přednožení (flexi), zanožení (extenzi), unožení (abdukci), přinožení (addukci) a zevní a vnitřní rotaci.
Indikační kritéria k resurfacingu - náhradě kyčelního kloubu
Mezi nejčastější příčiny, které vedou k umělé náhradě kyčelního kloubu, se řadí:
-
Degenerativní onemocnění (artrózy)
-
Zánětlivá onemocnění (artritidy)
-
Traumata
-
Nádorové procesy v oblasti kyčelního kloubu
Specifická indikační kritéria pro resurfacing kyčle jsou:
-
Věk pacienta (muži do 50 a ženy do 60 let věku)
-
Aktivní životní styl
-
Zachovalý kyčelní kloub
-
Pacienti, u kterých by mohlo být problematické zavedení dříku
-
Pacienti, u kterých je vyšší pravděpodobnost mechanického selhání dříku
Kontraindikace – faktory znemožňující kyčelní náhradu
Celková kontraindikace náhrady kyčelního kloubu je nespolupráce pacienta, špatný psychický stav a malá naděje, že pacient bude po operaci schopen chůze. Místní kontraindikací je zánět v oblasti kyčelního kloubu. Nadváha neznemožňuje operační zákrok, výrazně však přispívá ke vzniku následných, pooperačních komplikací. Proto se doporučuje redukce hmotnosti před operačním zákrokem.
Vlastní zákrok - resurfacing kyčle
Operace náhrady kyčelního kloubu probíhá v celkové či místní anestézii (znecitlivění) pod clonou antibiotik. Resurfacing kyčle se provádí pod vedením zkušeného operatéra, který vede řez z laterální (boční) strany a postupně se propracuje jednotlivými anatomickými vrstvami (kůže, podkoží, fascie, svaly, šlachy) ke kyčelnímu kloubu. Operatér vykloubí kost stehenní z jamky a začne opracovávat kostní hlavici. Na tu potom nasadí „čepičku“ z mimořádně odolného kovu. Poté je vyfrézováno rovněž acetabulum (kloubní jamka) a i to je pokryto kovem, kterým je pokryta hlavice. Kost stehenní je navrácena do původní pozice, operační rána je sešitá podle jednotlivých anatomických vrstev a drénována.
Proč je výhodný typ náhrady kov – kov?
Implantát kyčelního kloubu metal on metal (kovová náhrada pokrývající hlavici i jamku) je nejčastěji užíván díky: vysoké toleranci zátěže, nízkému otěru a předpokládané dlouhodobé životnosti (možná až doživotní).
Výhody:
-
Hlavice kosti stehenní zůstane původní, nasadí se na ni pouze „nová čepička“.
-
Větší výběr různých rozměrů „čepiček“ sníží riziko komplikací, které je spojeno s kostní dislokací (posunem hlavice mimo jamku).
-
Dřeňový kanál v kosti stehenní zůstává původní, proto se výrazně snižuje riziko mikrofraktur (drobných zlomenin), kterému je kost vystavena při zavádění dříku do kosti v průběhu jiných forem protéz (totální, cervikokapitální).
-
Po resurfacingu kyčle je větší šance získat zpět původní pohybové stereotypy (postoj, chůze).
-
Za fyziologických podmínek je tlak, který je vyvíjen na kost stehenní, veden dřeňovým kanálem do krčku a hlavice. U resurfacingu kyčelního kloubu je toto vedení ponecháno, tudíž se minimalizuje bolest v oblasti stehenní kosti. Tato bolest vzniká častěji u pacientů po TEP a CKP v důsledku „jiné cesty vedení“ bolesti, kvůli změněným anatomickým poměrům v kosti stehenní.
-
Použití kovových spíše než umělohmotných čepiček výrazně sníží případné pooperační komplikace, kterými jsou osteolýza („roztavení“ kosti) nebo časné odhojení protézy (nepřijetí protézy organizmem).
-
Kovové komponenty se pomaleji opotřebovávají, a tím by měla být zajištěna jejich očekávaná dlouhodobá životnost.
Nevýhody:
-
Riziko zlomeniny krčku femuru (kosti stehenní). Tomu může být zabráněno kritickým hodnocením indikačních kritérií. Velmi důležitým bodem je také technika provedení náhrady kyčelního kloubu. Implantát musí být nasazen pod určitým úhlem, a tím se předejde případnému řezání do kosti, které může mít za následek zvýšené riziko zlomenin v oblasti krčku.
-
Nedostatek dlouhodobých sledování. Resurfacing kyčle je v klinické praxi něco málo přes deset let. A navzdory znalostem o očekávaném pomalém opotřebování komponent, dlouhodobé výsledky zatím k dispozici nejsou.
-
Náhrada kyčelního kloubu je chirurgicky náročnější výkon, který vyžaduje mnohem větší zručnost, zkušenost a odborné znalosti lékaře.
Z těchto bodů vyplývá, že velmi důležité je zvolit si pro zákrok specializované pracoviště s kvalitním personálem, a tím eliminovat nežádoucí účinky zákroku.
Speciální požadavky na pacienty:
-
Pevná a zachovalá kostní tkáň v oblasti hlavice femuru, která je důležitá pro upevnění implantované komponenty. Akceptovatelná je přítomnost několika málo cyst (cysta je dutina ohraničená od okolí) nebo mírně zhoršené cévní zásobení v této oblasti.
-
Dobrá funkce ledvin, které jsou důležité v procesu odbourávání cizorodých látek z těla (v tomto případě kovových iontů). Ty se tam dostanou během operace jako úlomky z implantátu.
Komplikace při resurfacingu kyčle
Jako každá operace i náhrada kyčelního kloubu s sebou nese rizika. Mezi nejčastější komplikace patří zlomenina krčku, jiná poškození krčku či nekróza (odumření) hlavice kosti stehenní.
Rehabilitace po náhradě kyčelního kloubu
Pokud se chystáte na umělou náhradu kyčelního kloubu, začněte již nyní věnovat pozornost rehabilitační péči. Na zákrok budete lépe připraveni jak po psychické, tak po fyzické stránce, což Vám výrazně usnadní pooperační průběh. Věnujte se posilování, protahování, zvyšujte svou kondici. Čemu byste měli věnovat zvýšenou pozornost?
-
Zkrácené svaly protahovat (svaly vnitřní a přední strany stehna)
-
Ochablé svaly posilovat (svaly břišní, hýžďové, svaly zevní strany stehna)
-
Zvyšovat kloubní pohyblivost
-
Redukovat hmotnost
-
Trénovat pohyby, které jsou nezbytné pro pooperační péči (stoj, chůze, přetáčení na bok)
-
Celkově zvyšovat fyzickou aktivitu
Následuje pooperační péče v průběhu hospitalizace, která se odvíjí od jednotlivých pracovišť. Zaměřuje se na nácvik samostatné chůze bez zátěže operované končetiny a co nejvyšší možnou úroveň samostatnosti.
Po propuštění z nemocnice se věnujte i nadále cvičení, které jste se naučili pod dohledem fyzioterapeuta. K omezení vzniku špatných pohybových návyků, které by mohly být zdrojem bolesti i po jinak úspěšné operaci, lze vřele doporučit pobyt v lázních, kde je kladen důraz na osvojení správných pohybových návyků.
Jakým pohybům byste se měli po resurfacingu kyčle vyvarovat?
-
Přetáčení špičky chodidla zevně – zevní rotace
-
Přetáčení špičky chodidla dovnitř – vnitřní rotace
-
Přílišnému přitažení dolních končetin – addukce
-
Překřížení přes operovanou končetinu
-
Ohnutí kyčle nad 90 stupňů – flexe
Závěr
Kyčelní náhrada patří k poměrně často používaným implantátům. Obliba je ovlivněná zejména nutností provádět totální náhradu u čím dál mladších pacientů. Obor ortopedie se proto musí neustále dynamicky vyvíjet. Jedním z hlavních cílů vývoje je vytvořit implantát, který bude svými parametry (stabilitou a trvanlivostí) odpovídat současným požadavkům na podobné typy. Cílem je taky vytvořit nástroje, které zjednoduší a zpřesní operační techniku. Důraz je kladen na maximální funkčnost, jednoduchost a bezpečnost operační techniky.
Aktualizováno: 27.7.2010
