Tupozrakost je také známá jako syndrom “líného oka”.
Co tupozrakost způsobuje
Tupozrakost oka způsobuje sníženou schopnost vidění jednoho nebo i obou očí. Může být až tak silná, že dítě po zakrytí zdravého oka vidí předměty pouze do vzdálenosti 1 metru a to většinou jen obrysově (jako by se dívalo přes matné sklo). Při tupozrakosti může dojít k trvalému poškození zraku, ke ztrátě prostorové orientace i ke ztrátě hloubkového vidění a 3D vidění.
Koho nejčastěji postihuje a proč
Tato vada postihuje cca 4% dětské populace (v ČR je tupozrakostí postiženo asi 43 tisíc dětí ve věku 0-9 let).
Nejčastěji tupozrakostí trpí děti, které šilhají, mají vyšší dioptrickou vadu a děti, které měly šedý zákal či úraz oka. Tupozrakost je dědičná vada, často tedy postihuje děti, v jejichž rodinné anamnéze je šilhání nebo tupozrakost.
Tupozrakost je nejčastěji odhalována kolem 3 let věku dítěte.
Možná kombinace
Tupozrakost úzce souvisí se šilháním.
Léčba
U tupozrakosti je důležité včasné zahájení léčby! Tupozrakost lze úspěšně léčit pouze v předškolním věku, poté již úspěšnost léčby klesá a po 8. roce věku dítěte je již téměř mizivá.
Léčba tupozrakosti je pouze konzervativní (nedá se odoperovat). Léčba je vždy individuální a je nutné ji provádět pod pravidelným a odborným dohledem dětského očního lékaře a ortoptisty.
Při léčbě tupozrakosti jsou dítěti předepsány brýle se správnou dioptrickou korekcí. Dále je dítěti na několik hodin denně zakrýváno zdravé oko tzv. okluzorem. Cílem je, aby po dobu kdy je zdravé oko zakryto, bylo nemocné oko nuceno pracovat. Při léčbě jsou důležitá také pleoptická cvičení, při kterých dítě zapojuje oko-ruku-mozek a zároveň co nejvíce zatěžuje postižené oko prací na blízko.
Doporučení
Tupozrakost není na první pohled vidět. Důležité je proto dbát na preventivní vyšetření zraku. Dítě by mělo podstoupit orientační vyšetření zraku v rámci prohlídek u pediatra - v 1, 3 a 5 letech. V případě, kdy má jeden z rodičů vyšší dioptrickou vadu, trpí šilháním nebo má tupozrakost, je důležité zrak dítěte více sledovat. První screeningové vyšetření by v tomto případě mělo být provedeno již v 6 měsících a následně pravidelně kontrolováno každého půl roku.
Varovnými signály mohou být: časté zakopávání, narážení do nábytku, naklánění hlavy, mhouření a mnutí očí, časté mrkání, přivírání očí, šilhání.
Pokud má rodič podezření na jakoukoliv oční poruchu, neměl by nic odkládat a měl by raději nechat dítěti zrak zkontrolovat dětským očním lékařem.
Publikováno: 25.5.2015
Spokojený/á 