S velkou částí dříve neřešitelných problémů se již dnes umíme pomocí moderní vědy úspěšně vypořádat – nosíme brýle, odoperujeme šedý zákal čočky, nahradíme rohovku transplantací. Makulární degenerace však bohužel do této kategorie nepatří, jde o nevratný a omezeně léčitelný proces, který poškozuje samotné centrum sítnice tzv. makulu.
Makula lutea (žlutá skvrna) je místo na sítnici o velikosti přibližně 5 milimetrů. Fovea – centrální část makuly – je místem nejostřejšího vidění, kam se promítá obraz předmětu, na který se díváme. Rozhraní mezi sítnicí a krevním oběhem tvoří hematoretinální bariéra a pigmentový list. S přibývajícím věkem se zde hromadí nezpracovatelné zbytky, odpadní látky metabolismu. Všechny tyto události se projeví poruchami vidění, které jsou výsledkem poškození fotoreceptorů sítnice a strukturálních změn zadního pólu.
Tolik tedy nezbytná teorie. Jak se vlastně věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) projevuje? Počátečních příznaků je mnoho – nejvýraznějším z nich je to, že dříve rovné linie zorného pole (například dopravní značky, rohy domů, okna) jsou najednou drobně zvlněné. Dále jsou to například chybějící písmena při čtení či psaní, zastřené centrum vidění nebo potřeba více světla k běžným činnostem (právě například čtení či psaní). Jednou z největších překážek pro včasné odhalení věkem podmíněné makulární degenerace je jinak velmi užitečná vlastnost našeho mozku, která v tomto případě působí mimořádně kontraproduktivně. Náš mozek totiž jakékoli drobnější poruchy zraku umí sám vyrovnat a laicky řečeno i sám dokreslit správnou podobu vidění.
Jak tedy věkem podmíněnou makulární degeneraci odhalit? Nejlépe pomocí Amslerovy mřížky, která je jednoduchou pomůckou, jež připomíná čtverečkovaný blok pro hraní piškvorků. Stačí se zadívat na bod uprostřed mřížky přibližně ze vzdálenosti 30-40 cm a pátrat, zda není síť čtverečků někde porušena či zvlněna.
Co pak proti tomuto zákeřnému onemocnění můžeme dělat? Tak především zhubnout, nekouřit, stravovat se zdravě. Právě zdravá strava se jeví být jedinou opravdu účinnou prevencí onemocnění, neboť odborníky byl potvrzen příznivý vliv karotenoidů luteinu a zeaxanthinu v kombinaci s antioxidačními vitamíny a minerály (vitamíny C, E, zinek, selen, hořčík) a esenciálními omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami na zpomalení progrese VPMD. Zařaďte tedy stravu bohatou na ryby, listovou a barevnou zeleninu a ovoce či užívejte vhodné potravinové doplňky s výše zmíněnými látkami (např produkty Protectum Vital, Protectum Ginkgo Extra či Protectum Omega 3). Rozhodně také zkuste samovyšetření pomocí Amslerovy mřížky. V případě jakýchkoliv pochybností neváhejte a vyhledejte neprodleně pomoc odborníka nebo se zeptejte na online poradně vyzivaprooci.cz.
Autorem je MUDr. Pavel Němec, Ústřední vojenská nemocnice Praha.
Aktualizováno: 25.8.2016
